(aneb Mají ženy smysl pro humor?)Stojím skromně v ordinaci. Trochu se pýřím.
Pohledná lékařka ke mně zvedne hlavu od jakéhosi formuláře: „Vás sexuálně přitahují muži?“ „Ne,“ odpovídám trochu udiveně.
„A do ženských šatů nebo prádla se oblékáte?“
„A proč, proboha?“
„Tak se aspoň vnitřně cítíte být ženou?“
„To už vůbec!“
„Tak proč sakra žádáte o chirurgickou změnu pohlaví?“
V ordinaci se na chvíli rozhostí ticho.
Cudně zvedám oči, a pak toužebně hlesnu: "Když ty vložky Fibres bodyform jsou prostě tak skvělý...!" *
Tak tuhle televizní reklamu neznáte, že?
Ale moje vina to opravdu není, já se fakt snažil.
Tož to bylo tak...
Kdysi jsem zas jednou sháněl prachy na jakýsi divadelní projekt a jednou ve společnosti utrousil, že bych kvůli tomu klidně rád natočil i reklamu na vložky. Přítomný kamarád z nejmenované agentury, před nímž jsem to (snad ani ne zcela náhodně) nadhodil, se nedůvěřivě uchechtl: „Ty? - Prosím tě, jakou?“
„Stojím skromně v ordinaci,“ vypadla ze mě první věta, v kebuli mi to zašrotovalo, nadechl jsem se a pokračoval: „Trochu se pýřím...“ (a dále viz výše). Když jsem dospěl až k tomu: „...jsou prostě tak skvělý...!“ přítomní se chechtli, kamarád taky.
Já pookřál, a on dodal: „Dobrý, ale to by nešlo.“
V očích mi bezhlesně vzlykla němá otázka: „Proč?“
Kamarád byl v náladě sdílné, a jako vždy rád poučil: “Ty už jsi někdy viděl vtipnou reklamu na vložky? Nebo na prací prášky? Vtipnou reklamu na řasenky, na šampony, na barvy na vlasy, na tampony nebo na prostředek na nádobí? Neviděl, viď? – No protože to nefunguje. To už je prostě ověřené, že vtipná může být reklama na pivo nebo na žvýkačky, vtipná může být reklama pro chlapy nebo pro puberťáky. Ale žádná reklamka – teda jestli nechce zkrachovat - nebude točit vtipnou reklamu zacílenou na ženské.“
„To chceš jako říct, že ženské nemají smysl pro humor?“ zavrčela tygřice v Luciině hrdle.
„Já nechci říct vůbec nic, já jen říkám, že to prostě nefunguje. – Dáme metaxu?“ utnul kamarád diskusi, a mně už ani nenechal prostor, abych podotkl, že zas tak vtipný ten můj nápad možná ani nebyl.
Cestou domů jsem pak odhodil do odpadkového koše krásný sen, že by se mé konto třeba časem mohlo i přestat rdít, a od té doby už jen občas na okamžik zpozorním, když se na obrazovce objeví reklama na prací prášek, vložky, řasenky... A pořád marně přemýšlím, čím to je.
A protože už to ve mně hlodá dlouho, tak jestli to někdo víte, vysvětlete mi to prosím, ať můžu začít hloubat nad něčím jiným.
* Autor tímto místopřísežně prohlašuje, že ani jemu ani strejdovi Gůglovi není nic známo o tom, že by snad existovala značka dámské hygieny „Fibres bodyform,“ a pokud snad taková značka nedejpámbu existuje, tímto blogem ji v žádném případě nehodlá propagovat.
