Trvalo to málem věčnost než jsem zjistil, že jsi. Trvalo mi to víc jak měsíc než jsem zjistil, že se s tebou chci sejít. Teď už vím, že to bylo správné rozhodnutí.
Zaujala mně tvoje fotka. Zaujal mně tvůj úsměv. Byl takový vyzývavý, viděl jsem úsměv šibalky, která umí provokovat, škádlit, milovat, chápat, ale i kousnout a tvrdě prosazovat svůj názor. Prostě holka se kterou se asi život moc nepáral, ale ona se tomu umí postavit čelem, nefňukat a jít si za svým cílem. Text ve tvém profilu byl velmi zajímavý a proto jsem se odhodlal tě oslovit. Vyměnili jsme si několik vět, odpovědí a otázek a zase byl klid. Až jednou takhle v pátek jsem se zase podíval na seznamku a viděl jsem, že jsi se podívala na můj profil. Tak jsem ti napsal, že bychom se mohli potkat na půli cesty třeba v Plzni. "Tak jo" zněla tvá odpověď. Kdo mohl tušit, že jsou v Plzni dva zimní stadiony? Já určitě ne. Samozřejmě jsem byl u toho druhého než si byla ty, ale naštěstí jsi byla trpělivá a poprvé si uznala, že jsem měl pravdu, když jsem říkal, že za to vlastně nemohu, protože zadání znělo jasně: "potkáme se u zimního stadionu jo?" ... tak jsem tam byl a čekal.
Z auta vystoupila nejdřív tvá rozevlátá rudá hříva pak ty s úsměvem na rtech. Byl jsem si jistý, že tenhle den nebude mít chybu. A taky neměl. Prošli jsme si dvakrát centrum, povídali jsme úplně o všem a když nás přemohl hlad odjeli jsme na dobrou večeři. U jídla jsem zjistil na co tě dostanu! Uvařím ti svou specialitu a jídlo bude našim pojítkem. Tedy nejenom jídlo, ale taky běhání, knihy, dlouhé rozhovory u kterých dokážeme jeden druhého poslouchat ale i diskutovat... Bylo to krásné odpoledne.
Příští víkend jsme spolu poprvé vyběhli do Prokopáku a tys mi sdělila, že se ti se mnou velmi dobře běhá, což jsem si později přeložil do češtiny, jako "je mi vedle tebe krásně" a tys mi to odsouhlasila... To víš, když je jeden trochu pomalejší a trvá mu to minimálně dvacet kilometrů... Bylo to krásné běhání, krásný víkend jen škoda, že jsi musela odjet za svým chlapem. Tedy za svým synem, který byl zatím u svého otce. O všem jsem předem věděl a proto jsem se těšil na naše další setkání, které bylo další víkend, tentokrát u tebe doma...
Miláčku, jsou tomu "tři měsíce" co jsem tě poznal a za ten rok jsem zjistil, že jsi skutečně ta se kterou je mi krásně. Že jsi ta na které mi záleží, ta které chci být na blízku ve všech životních situacích, ta které bych rád pomohl s Cipískem až bude vyrůstat, ta která si zaslouží mé verše, věty, které mně napadají když je mi krásně. Tady jich několik máš, jako poděkování za to, žes nám dala šanci, která trvá už rok. Miluju tě Hanýsku...
Věděl jsem ...
Když jsem tě před třemi měsíci poprvé políbil, obejmul, pomiloval, věděl jsem že s tebou chci být. Když jsem poprvé zažil pocit stát vedle tebe s tvým synem, věděl jsem že s tebou chci být. Když jsem poprvé zažil stát vedle tebe a naproti tobě stál tvůj bývalý partner, věděl jsem že s tebou chci být. Když teď stojím vedle tebe má lásko a uvědomuji si co vše ti stojí v cestě životem, říkám si "vím, že s tebou chci být..." Měj tedy odvahu, trpělivost a chuť stát vedle mě, občas mě chyť za ruku a zkus prosím pochopit, že vše co je pro mně nyní nové je důležité správně vstřebat. Snažím se o to a je možné, že mi to někdy jde pomaleji než bych rád... Věř mi ale, že jsem ještě nemiloval nikdy tak moc jako nyní. Miluji tě Hanýsku, Tvůj Vladimírek.
