Definice ložnice je snad jasná každému, ne? Chodí se tam spát, nebo odpočívat, nebo milovat, nebo trucovat, nebo se pohádat ...
Já to tedy prásknu. Se Zrzkou jsme se "strašně" pohádali. No, stalo se a co? Je to všechno v pohodě i když máme každý jiný názor.
Začalo to úplně nevině.
Fotka.
"Chtěl bys tu mít v ložnici nějakou naší fotku?"
"Ne. Nikdy jsem žádnou fotku v ložnici neměl a nechci to měnit"
"A proč jsi nikdy žádnou fotku v ložnici neměl?"
"Protože jsme se tak dohodli"
"A co bylo příčinou té dohody?"
"Nevím, je to dávno a fakt netuším, prostě to tak bylo"
"No dobře, ale něco vás k tomu vedlo ne?"
"Proč to potřebuješ vědět?" (lehce zvýšený tón hlasu)
"Prostě bych to ráda věděla" (lehce zvýšený tón hlasu)
"Co ti na to mám asi říct bože? Prostě mi přijde divný, koukat na sebe ještě v posteli"
"Ty bys nechtěl mít naší svatební fotku nad postelí?"
"Ne, to rozhodně ne, snad ještě v tom starým oválným rámu ne?! Tady v paneláku?!"
"Nechápu, že se hned takhle čílíš, prostě jen říkám, že by ta fotka byla možná hezká ne?"
"Ne, nechci, sorry, ale nepotřebuju aby nás tu bylo plno"
"Stejně by mě zajímalo proč jste se na tom dohodli... "
"Jasně jsme si říkali, že do ložnice v paneláku nepatří televize, kytky, dečky, obrazy a jiný kravinky ne?"
"To jo, ale naše společná fotka by ti tu nemusela vadit"
"Vadila, nechci, nezlob se..."
Pak to začalo bejt hustý. Tady záznam končí. Asi se přetrhla páska v záznamníku. Nikdo na nás nepřišel, že jsme hluční, nikdo nemlátil na stoupačky ani na dveře.
Tedy vše je v ouklendu. Máme se rádi. Sranda musí bejt i kdyby na chleba nebylo.
Spalo se mi krásně. Než přišel seržant a lehl si mezi nás. Ještě, že rád spím na levém boku.
Příště to bude ještě větší sranda.
Dobrou noc
