Co udělá Pražák na Šumavě, když se potřebuje nechat ostříhat? No sedne do káry a do tý Prahy si zajede ne To jako vážně...
Byla doba covidová, předcovidová a začíná být téměř pocovidová. No a jednou, potřeboval Pražák ostříhat. Měl naplánovanou cestu do bývalého působiště, resp. jel k zubaři do Prahy a tak si vzpomněl na svého dlouholetého lazebníka Ondru a usmyslel si, že by ho mohl ostříhat.
"ahoj chlape, stříháš ještě nebo jsi to zabalil?" zněla Pražákovo otázka.
"čus, jo stříhám, ale ilegalitě, doma, takže jestli chceš zvelebit, musíš se zahalit od uší až po kotníky a dorazit ke mně domů" vypadlo z Ondry a oba se rozřehtali.
"platí, ve středu jedu do Prahy tak bych se stavil ju?"
"OK doraž v jedenáct"
A bylo to!
Víte, jaký je problém na Šumavě sehnat zubaře???? NE??? STRAŠNÝ!!! Voni tu vůbec nejsou! A ti co tu jsou, jsou zahlcený kazohubama a neberou nás nový Pražáky!!! Děsná situace. A tak je Pražák rád, že má svojí skvělou zubařku v Praze a že za ní vlastně může jezdit. Protože za ní se dostane ráno autem cca za hodinu a půl, no a na Šumavě, než přejedeš z bodu A do bodu B to trvá skoro stejně.
Víš, jakej to byl pocit se po půl roce vrátit do toho chaosu na silnicích? DĚSNEJ! Normálně se Pražákovi chtělo okamžitě zdrhnout pryč a už sem vůbec nejezdit.
Takže, shrnuto, podtrženo. Cesty do Prahy ze Šumavy jen v krajní nouzi, stříhání už ne jednou za měsíc jak nějaká fotbalová hérečka, ale jednou za dva měsíce, srnkám to nevadí a v lese to není pod čepicí vidět.
Zubokazy má Pražák už všechny v cajku, takže do podzimu to paní doktorka vydrží i bez Pražáka.
