Jsem zmatkař, tedy občas, ale to se stává i zkušenějším ne? Rozhodl jsem se, že vyzkouším kolo. Ne obyčejné, ale sdílené, aby to byla prča jak se patří ...
Z domova na nádraží to mám pěšky cca 30 minut. Nemám s tím potíž, chodím téměř všude po městě pěšmo, ale když jsem chtěl jet vlakem do Prahy a odjezd byl naplánovaný na 07:50 hodin, nechtělo se mi vstávat tak brzy a jít pěšky. Tak jsem začal uvažovat, jak se tam dostanu.
Autem? To je blbost, kde ho nechám zaparkované abych neplatil pokutu nebo tam za parkovné nenechal vejplatu? Vstávat v šest hodin se mi v sobotu nechce, i když každý den vstávám v 05:15.
Vykouknul jsem z balkonu a u mostu přes Vltavu vidím několik růžových kol. BLIK!!! a měl jsem jasno.
No jo, ale jak se do toho leze? Jak to udělat, aby mi kolo jelo? Co když tam zrovna ráno kolo žádné nebude, co pak? a milion jiných otázek co jsem ještě ani neměl na jazyku abych to sdílené kolo vyzkoušel a nastartoval...
První porod nastal už při instalaci aplikace. Klasicky, nečtu nic nebo jen to co si myslím, že je důležité a pak se musí jeden či víc kroků opakovat. OK, to zvládneš Vladimíre, neboj, utěšoval jsem se. Nejvíc mi vždycky vadí to nastavování různých věcí, aby člověk nepřišel o nějaké údaje, nebo mu nechodila tuna hloupostí, které jen zahlcují email a hlavu anebo dokonce aby mi někdo nevyluxoval kartu že?
Nastaveno, zaplacena první koruna, kterou mi po prvním jízdě hned vrátí, takže jde se na věc!
Nechtěl jsem riskovat, že budu trapnej ráno, když to bude všechno zmrzlé atd. a tak jsem to šel vyzkoušet odpoledne, za slunka. Návod jsem na netu číst pochopitelně nechtěl, to musí zvládnout každej i já padesátník ne?!
Otevřít aplikaci, naskenovat kód, který je slušně umístěný v nákupním košíku, takže ruka se tam dost dobře strká a teď to vyfoť kamaráde! Cvak, a bylo to. Teď jsem na to koukal a aplikace psala, že kole je moje, že mám mazat kam chci.
Tak jo! Hurá povedlo se. Seřídil jsem výšku sedadla a nasedl. Páni, já jedu na sdíleném kole a dokonce mi to jde, byl jsem pozitivní. Za jízdy jsem se seznámil s výbavou. U pravé ruky zvonek, vpravo přehazovačka a přední brzda, jinak brzdíš šlapkou dozadu... ok, to zvládáš.
Takže první vyzkoušení dopadlo pro tuto chvíli dobře. Dojel jsem, kam jsem chtěl a začal proces vrácení kola.
Trochu ztuhlé prsty mi bránily otevření aplikace, ale po chvíli se povedlo. A teď to začalo. Psali, ať kolo vrátím, ale že ho mám zamknout. No jo ale jak ty vole, když na to bez brejlí nevidím, co mi tu píšete na telefonu a kde se to zamyká? A proč to pípá? Bože, co mám dělat? začala lehká hysterie.
Klid Vladimíre, dýchej, to bude ok, přece to nebude nic těžkého. Tak jsem šel po zvuku a najednou jsem uviděl nad zadním kolem to udělátko. Tak jsem se ho zkusil dotknout a ono se pohnulo a já měl zamčeno. Jupí, paráda, nejsi takový anti talent. No jo, jenže aplikace ještě pořád psala vrátit kolo vyfocením!
A jak ho jako vyfotím? respektive co mám fotit? Kód kola, zámek, nebo kolo jako celek?
Tak jsem to vzal přes kód a bylo. Stálo mě to 20 Kč, spoustu otázek, nácvik zručnosti a chuť to vyzkoušet znovu. Kterou jsem hned dostal.
Takže si troufám říct, že jsem opět o něco moudřejší, zkušenější a hlavně akčnější!
Stáří? Já jsem připraven na jakoukoliv výzvu!!! Můžeš přijít! Křičel jsem v hlavě …
Ale nechoď rychle ještě je mi málo na to být starý....
Tak vám tedy přeju spoustu krásných projetých kilometrů na kole ale i jiném dopravním prostředku bez použití PHM, když nám je teď tak skokově zdražují...
Váš Pražák z jihu
