To, že se do té školy musím nějak dostat jsem tu psal minule. To, že jsem se rozhodl jezdit vlakem také, ale ještě jsem vám neřekl, jak jsem byl šikovný při nákupu online jízdenky ...
Chybovat je lidské, to dá rozum. Chybovat při online nákupu jízdenek do školy je nebezpečné!
A tak se mi jednoho dne stalo, že jsem opět plánoval jízdu do školy. OK říkám si, koupím si jízdenky online, když už mám tu registraci u RegioJetu. Takže jsem otevřel PC, přihlásil se na jejich stránkách ke svému účtu a začal vyplňovat.
"Takže středa, čas 16:25 hodin, ekonomickou třídu nechci, pojedu tou lepší, sedadlo u okna, zpáteční chci taky, na druhý den večer, takže čtvrtek 18:00 hodin“…
Vidíte tu nesoustředěnost? Přeci jsem psal v první povídce, že se vracím vždycky v pátek večer, že mám dva dny školu, ale to bych nebyl já, abych už tady nezazmatkoval a místo pátku koupil zpáteční jízdenku na čtvrtek večer. Ale to nic. To byl teprve začátek…
Vše jsem zaškrtnul, online zaplatil z kreditu a s dobrým pocitem, že je vše olrajt, jsem se odhlásil ze stránek dopravce. To bylo v pondělí v čase oběda. Nastalo středeční odpoledne a já vyrazil klasicky přímo z práce na vlak. Cestou na Hlavák jsem si vesele poslouchal muziku a četl knihu. Vše bylo značka ideál.
Neznalý přesných pokynů chování se ve vlaku, kde každý má své místo, jsem přicházel s časovou rezervou. Mé sedadlo bylo volné, takže jsem se uvelebil a stále poslouchal muziku a četl si. Byla asi minuta do odjezdu a já se těšil na cestu, zároveň jsem v duchu huboval dvojici, která přišla na poslední chvíli. Fakt nastoupili do vlaku a ten se v momentě rozjel.
"Promiňte, pane, ale sedíte mi na sedadle" slyšel jsem přes pauzu ve sluchátkách.
"Prosím?" byla má reakce. "No, že sedíte asi špatně, tady sedím já" říkal mladík a v ruce držel mobil s údajem o zaplacené jízdence.
"Ty vole, že bych udělal něco špatně?" honilo se mi hlavou. Stevardka, výborně, ta nás rozsekne. Oba jsme jí ukázali jízdenky a já si vytáhl Černého Petra! "No jo, už to vidím, vy máte jízdenku na čtvrtek a dnes je středa"!!!
Zděšení, hrůza a pot po celém těle. "Jak je to možné? Vždyť jsem to v pondělí online kupoval a nejsem debil, abych se spletl".
Byl jsem debil. Normálně jsem udělal chybu a koupil jízdenku na čtvrtek. Zpáteční byla naštěstí na pátek. Takže vůbec netuším, co jsem dělal, jaké dejavu jsem prožíval, ale celý jsem to zvojtil.
Závěr?
Musel jsem stát až do Kolína, kde někdo naštěstí vystoupil. Zaplatil jsem přirážku 100 Kč za to, že mi to online museli prodat na palubě a samozřejmě novou jízdenku. To, že mě málem vysadila krásná stevardka v tom Kolíně tu ani psát snad nebudu, protože, kdyby na toho vystoupivšího přišel někdo z venku, byl bych nahranej. V Kolíně jsem ještě nestudoval, to by byla teprve prča.
"Příště se na to budu fakt pekelně soustředit, abych už žádnou chybu neudělal“… namlouval jsem sám sobě.
Udělal…
