Poprvé u bankomatu ...

Dáte mi za pravdu, že naši rodičové jsou v moderních technologiích trochu neohrabaní. No a co takhle naše mamina a její první setkání s bankomatem a platební kartou? Čtěte dál...

S bráchou jsme přijeli za maminou na ubytovnu. Slavnostně nám oznámila, že si konečně zařídila ten účet kam jí chodí výplata a hned k tomu dostala i kreditní kartu! Byla z toho úplně unešená a zároveň vyplašená, protože nevěděla co to vše obnáší. Tedy věděla to první minutu potom co jí to slečna za přepážkou Čsp. vysvětlila, ale styděla se zeptat jak to vlastně funguje a tak to nechala na nás. Na její dva milé, krásné syny, kteří své mamince zcela jistě rádi poradí! No jo, ale to bychom nesměli být Rýdláci rýdlovatí a z každé situace nesměli chtít vytřískat maximum, klidně na účet naší maminy!!!

"Kluci ukážete mi jak se vybírá z bankomatu? Potřebuji na zítra nějaké peníze tak vás doprovodím k metru a vy mi to ukážete ju?" ptala se mamina toho letního dne roku 1999. "Jasně mami, zajdeme tady dolu k metru a tam si to vyzkoušíš" hlesl brácha takovým zvláštním tónem, který jsem vypozoroval jen já. Když jsme šli k bankomatu brácha na mně mrknul a já pochopil, že něco chystá.

"Kolik si budeš chtít vybrat mami" padla otázka, když jsme přicházeli k bankomatu. "No já nevím, tak asi tisícovku, ať sem nemusím chodit každý druhý den" odpověděla zcela upřímně mamina. "Víš o tom, že můžeš tou kartou platit v obchodě?" zeptal jsem se jí. Podívala se na mně takovým pohledem jakoby mi chtěla říct, že není blbá a že to jasně ví! Věděl jsem že to ale jen hraje a že byla ráda, že jsem ji to připomněl. 

"Tak pojď k bankomatu. Dej tam kartu a začni" instruoval maminu brácha. "A jak jí tam mám strčit?" vyzvídala mamina. "No přeci tím čipem napřed" říkal jí dál trpělivě. "A kde je ten čip?" padla další otázka, protože mamina neviděla ve stranách karty žádný rozdíl. Pochopitelně, měla ji poprvé v životě v ruce a musela si na ni zvyknout. "Vidíš tam takový ten zlatý čtvereček? Tak to je ten čip. Tím to strč do bankomatu do té části vpravo dole" . Udělala to. Po chvíli se opět zeptala... "A co dál kluci?" Přišla stěžejní odpověď, která se ukázala být tou správnou nahrávkou na naší smeč. "No dál musíš zadat PIN a musíš si říct o ty peníze mami a musíš říct kolik chceš " vypadlo z nás unizono a začali jsme se smát. "Prosím peníze... a dva tisíce" hlásila mamina do bankomatu zcela vážně a očekávala nějakou reakci poté co vyslovila požadavek směrem k obrazovce. To už bylo ale všechno moc daleko. My s bráchou jsme se řezali jako blbci až nám tekli slzy jako hrachy a gebili jsme se na celé kolo jak jsme maminu napálili. Mamka se najednou otočila, zjistila že jsme si z ní opět vystřelili a začala nás častovat nevybíravými nadávkami tipu ... "vy hajzlíkové jedni, parchanti jedni zatracení, co jsem to vychovala za sajrajty, že si ze mně takhle utahujete vy dva lotři"... To jsme byli už úplně zlomený nad zemí a snažili jsme se jí aspoň trochu v tom smíchu omluvit, že to krásně zbaštila i s navijákem a že to chtělo natočit a dát do televize, že by za to byla přinejmenším kamera ... Na to stačila jen říct, že kdybych to natáčel tak nás oba zahrabe za živa pod zem a bylo vystaráno. Brala to s nadhledem, tak jak bylo u nás zvykem... Všichni jsme se tomu smáli ještě další půlhodinu, protože v takovém stavu nešlo jednoduše odjet a nevyužít tu krásnou situaci...

Nakonec jsme maminu samozřejmě vybírat z bankomatu naučili. Také jsme jí asistovali při prvním nákupu v obchodě a v dalších prvních platbách aby ji nikdo neokradl...

Plyne z toho, že ti naši starouškové jsou občas dost bezradní. Někdy více, jinde méně odhodlaní se s tím popasovat. No a když to jednoduše nejde, tak jako to nešlo naší mamině, tak musí nastoupit obyčejná improvizace a je o zábavu postaráno! Protože kdo jiný než máma se svými syny by si měli umět ze sebe udělat legraci?! 

Nikdy nám to neodpustila, i když to vlastně zapomněla ihned poté co si za vybrané peníze koupila své oblíbené cigarety značky BT tedy bétéčka... a jednu vykouřila aby se uklidnila...

Mamino, byla jsi v té situaci jedinečná, tohle je fakt škoda, že jsem neměl sebou kameru!!! Jsi úžasná !!!

Tvoji sičáci V+M !!!

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Vladimír Rýdl | úterý 18.12.2018 21:02 | karma článku: 24,19 | přečteno: 1204x
  • Další články autora

Vladimír Rýdl

Pražák na Šumavě ... homeless

25.1.2023 v 18:21 | Karma: 14,34

Vladimír Rýdl

Jak jsem kazil normy ...

11.1.2023 v 22:38 | Karma: 25,86

Vladimír Rýdl

Pražák na Šumavě ... B A F !!!

22.12.2022 v 19:08 | Karma: 18,12