Těší se na to celá vesnice. Kluci od hasičů sundali ze sušáku hadice a obtočili ho zelenou fanglí. Na vršek prdli věneček – to jako ten, co o něj Kačka přišla a dala ho Vildovi…
Jak jsem řekl, sláva to bude náramná. Říkaly holky, že Káča bud mít moc pěkný šaty a kluci zase, že se Vilda nechal na tu slávu ostříhat. Starosta slíbil, že nechá otevřený fotbalový hřiště až do rána, aby se tam mohli všici krásně vožrat, páč k čemu jinýmu jsou svatby druhejch dobrý, že jo.
Říkala stará Konopásková, že prej i v tom Londýně budou mít zejtra slávu. Jo, tam v tý Anglii. Taky se tam prej nějakej ten jejich Vilda žení – a představte si, že si taky prej bere nějakou Káču. No, v Londýně jsem nebyl, ale určitě tam taky mají nějaký ty aleje, co v nich bude pozejtří ráno nablito.
Ale vsadím se, že tam v tom jejich Londýně nebudou mít tak krásně mastný huby od pečenýho prasete, co ho má Kolář naložený už skoro tejden v koření a všemožným dobrým, že tam nebudou moct zpívat a řvát do rána jako my tady na hřišti, že tomu jejich Vildovi tu jeho Kaču neunesou kluci někam, odkud si jí pěkně vykoupí za bečku zrzavýho pití...
No, sice tam asi budou mít víc těch fanglí na stožárech a ta jejich Káča asi bude mít dražší šaty než ta naše, ale co na tom?
A vůbec, už musím jít, musíme s klukama ještě dohodnout, kam tu naši Káču schováme, až ji zejtra Vildovi uneseme. Co je mi do nějakýho Vildy a Káči z Londýna?
Sami máme svých dost… :-)))
