Ve Francii, přesněji řečeno v Calais, právě vrcholí likvidace tamního prozatímního běženeckého tábora zvaného Džungle…
.
Někteří běženci na odchodnou zapalují své dosavadní příbytky, ale pozor, to prý není projev revolty a výtržnictví, podle některých francouzských úřadů jde prý o dávnou tradici těchto lidí, o tradici pocházející už z dávné minulosti…
Tak to mě uklidnily, úřady jedny, ale co mě, jistě hlavně obyvatele všech francouzských regionů, kam budou tito inženýři, architekti, studenti a nově i lékárníci (zdroj – redaktor idnes, pan Mánert, ergo ERT…) přemístěni v akci kulový průser.
Podle některých zpráv mají být tito chlapci se sirkami napříště umístěni v řadě hotelů, ubytoven a dokonce na některých zámcích. Asi se francouzská vláda rozhodla, že s tím, co zbylo po francouzské šlechtě, zatočí definitivně, a dovede tak konečně ke zdárnému konci Francouzskou revoluci. Jistě se už francouzské socialistické úřady nemohou dočkat, až opět dojde k stěhování té akademické obce z Eritreje, Súdánu, Afghánistánu a Etiopie ze zámků někam jinam, až se akademici sejdou, a dle své tradice rozdělají na těch odporných šlechtických sídlech ohně míru a lásky na oslavu svého odchodu…
Prý se s touto jejich tradicí nedá nic dělat, nezbývá, než držet v blízkosti hasiče a zachovat klid…
Ano, hadice by se v takových případech používat asi měly, ale nejen k hašení ohně, nýbrž i k hašení vášní oněch vysokoškolsky vzdělaných pyromanů. To by jeden neřekl, co dokáže za zázraky šlehnutí hadicí tím správným směrem…
Nezbývá než doufat, že si tuto novou, v Evropě zatím moc nerozšířenou tradici rozvezou Francouzi jen po své zemi, a že se nepodaří evropským politiků, zejména frau Merkel rozvést tyto pochodně míru a lidské lásky k bližnímu svému díky povinným kvótám i do ostatních evropských zemí.
Je nutno zdůrazňovat, že u nás máme hasiče ne proto, aby řešili starobylé tradice nomádských inženýrů, ale proto, aby zachraňovali vlastní občany.
Otázka je, zda máme k něčemu politiky, ale naděje umírá poslední...
.
