Nějaký pátek už sleduji zprávy stran různých navrhovaných zákonů. A nejde jen o návrhy čerstvé, ale i o ty staršího data. Často mají jedno společné – už předem je jasné, že neprojdou…
.
Často se jedná o totální nesmysly, které když slyší normální smrtelník, nepostižený nemocí z poslaneckých lavic, musí se nutně ptát, na čem visí, případně lítá člověk, který něco takového do sněmovny přinesl. Jako příklad si dovolím poukázat na nový návrh antidiskriminačního zákona. Už jeho jeden z aspektů, týkající se přehození důkazního břemene na obviněného, který by měl napříště podle něho dokazovat svou nevinu proti pouhému nařčení z něčeho nekalého, vypovídá za vše.
Pokud vím, náš právní řád otázku viny ošetřuje takovým způsobem, že to je žalobce, kdo musí obviněnému dokázat, že je jeho vina nezpochybnitelná. Dokud obviněnému soud vinu neprokáže, musí se na něj hledět, jako na nevinného. Presumpce neviny se tomu říká. Obviněný se má právo hájit, pod obhajobou si ale lze jen těžko představit nutnost obrany proti honu na čarodějnice. Přijde mi, že se předkladatelé tohoto právního paskvilu inspirovali v dementní a do skutečně právní společnosti nepatřící blázniviny, zvané Me – Too.
Obvinění tímto novodobým kladivem na čarodějnice ztrácejí svá zaměstnání, společenskou prestiž a úctu na pouhé ukázání prstem, bez přítomnosti relevantních důkazů, dokonce dávno před tím, než je vůbec vznesena nějaká žaloba na kohokoliv.
Troufám si tvrdit, že u nás předložený návrh antidiskriminačního zákona je rovnocennou sestřičkou téhle kulhající hydry.
Podle mě není náhodou, že s takovým šíleným nápadem přišli poslanci za ANO, Piráty a ČSSD. Z návrhů od těchto stran mám čím dál častěji dojem, že předkládají takové nesmysly snad i schválně, protože sami doufají, že neprojdou. Podle mě jim jde snad jen o to, aby rozmělnili práci parlamentu, který se bude muset jejich návrhem zabývat se vší parádou a nejen on. Své k takovým bludům budou muset udělat desítky a možná i stovky různých úředníků, ve finále dost možná i ústavních soudců a co já vím, kdo všechno se bude muset takovým paskvilem zaobírat, aby buď prošel, nebo raději neprošel.
Celý státní aparát, nebo alespoň jeho podstatná část se bude muset zaobírat něčím, co by vůbec nemuselo spatřit světlo světa. Jak má potom být čas na skutečně aktuální a důležité záležitosti, které už léta marně volají po vyřešení? Jenže to by museli poslanci něco SKUTEČNĚ dělat, ne jako v případě nesmyslných návrhů, kde jim stačí předstírání činnosti, protože vlastně ani sami nijak závratně netouží po tom, aby svůj hloupý návrh pracně ošetřovali.
Když díky jednak jeho nesmyslnosti a druhak jejich ne zrovna potřebné energii do celého procesu vložené, jejich návrh neprojde – no tak co?
„… No tak nic, prostě se nám nepodařilo díky hlouposti opozice, svobodných zednářů, židobolševické kliky a Marťanům náš návrh na zlepšení života našich voličů, prosadit…“
A máte to…
To je myslím častý problém některých poslanců, oni vůbec nechtějí pracovat pro náš stát, jim jde jen o to, nějak tu dobu, po kterou jim voliči umožnili zahřívat zadky poslanecké lavice, překlepat a pak se uvidí. Děngy na účty přistávají, letadla při jejich výletech za hranice všedních dnů a České republiky také, tak o co go…?
Nemohu si odpustit rýpnutí zejména do poslanců Pirátů, protože u nich mám pocit, čím dál více hraničící s jistotou, že návrhy zákonů, které právě oni do sněmovny přinášejí, mají podobu oněch předem a záměrně odsouzených zmetků nejčastěji. Přijde mi, že jejich jediným posláním je rýpat se v lejně, přenášet zbytečně kamínky zleva doprava, aby se daly hned zase přenášet zprava doleva. Hlavně se u toho moc nezapotit a co je nejdůležitější, hlavně nepřijít s ničím, co by znamenalo skutečnou práci.
Konec konců zásoba hloupostí je takřka nevyčerpatelná a když někdo náhodou poukáže, že toho ve sněmovně moc skutečného nepředvádějí, vždy je kam sáhnout a nějakou tu hámotinu už do placu nadhodit.
Mysleme na to u příštích voleb, uvědomme si, že nejde jen o to, zda někdo umí přijít s nějakým návrhem, ale že jde hlavně o to, aby ten návrh byl logický, života schopný, a především skutečně potřebný.
S kravinami umí přijít každý trouba, a zadarmo. Na to nepotřebuje příspěvky od státu na volby, ani poslanecký plat a prebendy novodobé šlechty.
.
