Vinen...!

No, myslím, že i Shakespeare znal pondělky. I on cítil bolest i on toužil po naději. Třeba by to takhle řekl i on sám...

 

Jak zdá se v proudu času

ta, jenž dosud v pevných hrázích spoutána byla

vzkypěla.

 

Jsem vinen!

 

Tou mrzkou chtíče závratí

jsem lapen v pasti

v jejím čase

a trpělivost zpět ni vůle nevrátí.

 

Svým smíchem předivo času rozplétá.

Kdo?

Snad ta, co slova lásky vyrytá

v mém srdci zasela

bodla

dupla...

 

Však s gustem se ve stínu ztratila.

 

Jsem vinen!

 

Má vášeň hlavu mou ovládla,

by příkaz mlčet rozumu vnutila

a otěže mu přitáhla.

Trpělivost přetekla.

 

Ta, jenž dosud hrdlo poháru vysoko měla

naň dosáhla.

Vzkypěla a přetekla.

 

Obraz, jenž tvoří náplň rámu

ten rozbila

zabila.

 

Do ucha, co nechce slyšet pravdu

dotěrným křikem

odporným vzlykem

šeptá

 

Toužils být dotekem?

Jsi vinen.

Jsi viníkem...!

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Vladimír Kroupa | pondělí 20.4.2009 10:13 | karma článku: 19,58 | přečteno: 2199x