I když je ten den až tento pátek, číhá na nás odevšad už nyní. Pustíte si rádio – bum, Valentýn, televize – kupte jí sladké pokušení, internet, žbluňk – dopřejte jí skvělý dárek…
.
Na tom všem by nebylo až tak nic divného, ani zlého. Po pravdě řečeno, reklamy se staly už dávno součástí našich životů, jaký tedy div, že si jejich tvůrci nenechají ujít tak skvělou příležitost, jak vymámit z jalové krávy tele v podobě svátku, který nám v Česku až donedávna nic neříkal.
Osobně nemám moc rád tyto „amerikanismy“, i když původ samozřejmě není v Americe, dnes svatý Valentýn býval římským katolickým knězem, snad biskupem, který za to, že oddával milenecké dvojice na křesťanský způsob, roku 269, prý právě 14 února, sešel smrtí mučednickou, prostě mu usekli kebuli.
U nás se svátek jeho smrti „slaví“ právě díky reklamní masírce, co k nám dorazila ze západu, mnoho lidí si toto předjarní šílenství spojuje právě s Amerikou, protože tam jsou schopni reklamní mágové vyplodit neuvěřitelné tlaky na mozky a peněženky potenciálních zákazníků.
A tak tu máme svátek, po kterém ještě před pár lety ani pes neštěkl, jeden by si až položil otázku, jestli jsme se vůbec uměli mít rádi před dobou svato-Valentýnskou…
Jistě, že uměli, jen jsme k tomu nepotřebovali povel, datum a reklamu…
Na druhou stranu si netroufám tento svátek tak úplně zavrhovat, pokud ho „slavíme“ v rozumné míře a neběháme 14 února po ulicích ověšení růžovými srdíčky, přičemž neolizujeme každého člověka, který bude mít tu smůlu a připlete se nám do cesty. Svátek sv. Valentýna je svátkem lásky, takže to není vlastně nic proti ničemu. Proč neslavit, třebaže nově, svátek, který má za cíl oslavu toho nejcennějšího, nejpříjemnějšího a nejvyhledávanějšího na světě…?
Jedno mi ale na svátku svatého Valentýna, respektive na tom, jakou podobu se mu snaží vtisknout reklamní moloch, vadí. Následující slova berte s rezervou a humorem, nejsou myšlena tak úplně vážně.
… i když…
Povšimněte si, prosím, že naprosto drtivá většina všech reklam na cokoliv, co je spojeno s Valentýnem, je prvoplánově zaměřeno na obdarovávání žen. To máte samé – „… nechte poslat své lásce k Valentýnovi růži…“, „… kupte jí krásný Valentýnský romantický zážitek…“, „… dopřejte jí sladké Valentýnské pokušení…“ – a mohl bych asi pokračovat dlouho. Možná, že jsou i reklamy na Valentýnské potěšení pro muže, pokud ano, tak jen dobře, ale já je prosím pěkně nezaznamenal.
Z toho mi plyne, že v dnešní době, kdy kdejaká jalovice volá po genderově vyváženém světě, s vizí, že i samci by měli kojit, rodit, prát a žehlit, a samice by se měly jen tak klidně povalovat na pasece, a hlavně čůrat ve stoje, je svátek sv. Valentýna, považte!!! genderově NEVYVÁŽENÝ!!!
Co s tím uděláte, vážené dámy, vážení reklamní kouzelníci?
Kdy už budeme svědky toho, že se z našich rádií konečně ozve text – „… kupte svému miláčkovi k Valentýnovi kvalitní rum…“, nebo – „… dopřejte mu Valentýnský klid u sledování fotbalu na naší televizi, bude vás pak na rukou nosit (když vyhraje jeho tým…)…“ nebo „… dopřejte mu Valentýnsky krásně prorostlý upečený bůček s naším pivem…“
Co brání reklamním tvůrcům zaplnit obrazovky televizí reklamou na Valentýnské klobásy, Valentýnské zážitkové jízdy obrňákem skrze bahnitou paseku, Valentýnskou pivní lázeň pro muže, s ochutnávkou svého okolí v kádi, Valentýnskou krabičku kvalitních doutníků pro opravdové fajnšmekry…?
Tak co, co Vy na to, vážení bojovníci (není ale tak trochu zvláštní, že většinou jde o bojovnice…?) za genderově spravedlivý svět?
Jak to, že Vás taková očividná nespravedlnost ještě nevyhnala do ulic?
Očekávám, že se pochlapíte… nebo poženíte…?
Teď vlastně nevím.
Anebo víte co, nechte to plavat, ještě v tom abyste dělali/y maglajz. Stačí, že chcete lidi nahánět napříč všemi několika stovkami sexuálních orientací a pohlavních identit na jedny společné záchodky.
My si s tím sv. Valentýnem raději poradíme sami.
Buď se na jeho oslavu vykašleme, nebo si ho oslavíme podle sebe, bez ohledu na reklamní masírku…
.
