Tiché zavírání dveří…

K čemu slova tam, kde jich není třeba. Stačí potichu zavřít dveře a doufat…                                                 

 

 

Kůže vosk a v srdci led

to duše – orel, z těla vzlét

 

v tváři klid a usmíření

v očích smrti políbení

 

v srdci tygra, na rtech smích

v dlani lístek, v tváři mír

 

našel, i když opustil…

 

 

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Vladimír Kroupa | pondělí 18.7.2011 15:42 | karma článku: 18,13 | přečteno: 2707x