Působil dost obyčejným dojmem. Snad bych se s ním ani nedal do řeči, nebýt náledí…
Jeho první požadavek byl, abych jel na Flóru. Tam naložíme jeho ženu a odvezeme jí na jednu adresu do Krče. Jeho potom vysadím o kousek dál u nemocnice.
Jak už jsem řekl, bylo náledí a tak se stalo, že se na nás v jednu chvíli smykem valila nějaká dodávka. Musel jsem strhnout auto do strany a kdyby nás nezastavil obrubník, vjel bych asi přímo do skupinky lidí na tramvajové refýži. Bylo to o chlup a já začal nadávat, že kdo jezdí denně jako já, je vlastně pořád jednou nohou v kriminále.
,,Jo, vážený, to já jsem v kriminále při práci všemi deseti prsty u rukou…“
Zahlédl ve zpětném zrcátku můj zvědavý pohled a pokračoval.
,,Já jsem lékař - gynekolog víte…“
,,No, to musí být paráda!“ zasnil jsem se a tak jako pevněji jsem sevřel volant.
,,Myslíte?!“ řečnická otázka byla doprovázená nadzvednutým obočím.
,,No, někdy je to paráda, to ano. Ale někdy také ne… A někdy je to jak se říká, dost o hubu. Já osobně mám nejraději štětky. Jsou ,,tam“ hezky upravené, jsou to milé holky a berou mě, jako kobyla kováře. Potřebují mě a náš ,,vztah“ je, abych tak řekl na ,,profesionální úrovni“. Nejhorší jsou takové ty ,,sólistky“ od třiceti výše. Tedy nemyslím ty, které žijí sami, protože chtějí a protože jim to vyhovuje a přitom si ale užívají života se vším všudy. Rozumíte mně?“
Ubezpečil jsem ho, že mu rozumím.
,,Horší jsou takové ty, co jsou samotné, protože musí. Jsou tak ošklivé, nebo s odpuštěním blbé, v horším případě obojí, že by o ně nikdo neopřel ani kolo. No, tak s těmi to je nejhorší. Když k vám přijdou, jsou dílem ve střehu a dílem s odpuštěním – nadržené. Já jako lékař musím provádět prohlídku tak, abych je v žádném případě sexuálně nestimuloval. Někdy je to ale dost těžké. Na některou sáhnete a už víte, že je zle. Jde vám tak nějak jako ,,naproti“ a vy máte rázem dilema. Když jí ,,odbudete“, je schopná o vás rozhlašovat, že jste prasák a houby záleží na tom, že je u vyšetření vždycky i sestra. Taková stará panna bude tvrdit, že jste ty prsty natočil moc nahoru na přední stranu a že to určitě nebylo třeba a… Víte přeci co a kde je bod ,,G“ že ano…?“
Ubezpečil jsem ho, že jsem v obraze…
,,No a to je jen otázka času, než se k ní nějaká semetrika přidá a už máte na krku obvinění a to je pak zlé. A nebo jí ,,vyhovíte“ a uděláte co umíte – a může být také zle. Holka to třeba hrála, nebo se jen snažila zaujmout na koze, tedy pardon, na stole, lepší polohu a vy jste si to špatně vyložil - a jste za prasáka taky…“
,,Hhmm, dost materiálu na přemýšlení“, říkal jsem si. Potom jsme najednou byli na Flóře a naložili tam jeho ženu.
No, ženu…
Do mého taxíku nastoupilo něco, co mohlo být hezké tak možná v době, kdy ,,tomu“ bylo tak maximálně pět let. Postava tvaru hrušky, prsa nikde a pokud ano, museli byste je hledat někde pod pasem. Dlaně jako lopaty a na hlavě účes -,,ala/tenisák po třetím setu“…
No, prostě hrůza!!
Já vím, ta ženská za to nemohla, ale mně fakt nešlo do hlavy, proč proboha chlap, co denně chytá desítky holek a žen za ta jejich nejcitlivější místa, proč si ,,nechytil“ něco, co by alespoň vzdáleně připomínalo ženskou…?!
Vysadili jsem jí v Krči na ,,Antalárně“ jak bylo dohodnuté a pokračovali jsme směrem k Thomayerově nemocnici. Zase odchytil můj zvědavý pohled v zrcátku.
,,No jo no. Já vím co si asi myslíte. To, že je mojí ženou, právě úzce souvisí s tím, co jsem vám před chvílí povídal. Ona byla právě jednou z těch, co o ně nikdo neopřel to pověstné kolo. Pak jsem na ní sáhl a bohužel jsem zmáčkl ten pravý ,,knoflík“. V podstatě v té chvíli chytila ona mě jak se říká s odpuštěním - ,,za koule“. Měl jsem na vybranou. Buď mně obviní z neetického postupu při vyšetření, nebo budu ,,její“. Protože bohužel u všeho nebyla přítomná zdravotní sestra a já byl takový vůl, že jsem s vyšetřením nepočkal až se vrátí z laboratoře, musel jsem si vybrat jedno ze dvou zel. Myslel jsem, že si vybírám to zdánlivě menší…“
,,A teď to máte ,,na doživotí“ co…?!“
,,No, asi tak nějak…“ pokrčil smutně pan doktor rameny.
No, vida, jak si člověk - mužskej v taxíku rozšíří obzory…
Bože díky Ti za obyčejný náledí…
