Taková malá (velká) šaškárnička…

Prý se na nás dnes bude dívat celý svět. Na NÁS…? Prdlajs, důležité jsou loutky, jeviště nehraje roli…

 

Jaderných zbraní je na světě víc než dost. To je fakt.

Jaderná zbraň je technické zařízení, jako každé jiné. Každé technické zařízení má svou určitou dobu použitelnosti a to, jak z hlediska trvanlivosti materiálu, tak z hlediska technologického vývoje. Údržba a uchovávání v použitelném stavu, přizpůsobování novým technologickým a logistickým možnostem, to všechno bývá u různých technických zařízení různě nákladné.

Údržba jaderných zbraní je z tohoto pohledu sakra drahá legrace, to mi věřte. Nejde jen o jaderné hlavice jako takové. S takovou zbraní samozřejmě souvisí neskutečné množství dalšího zařízení a nákladů s tím spojených – od nutnosti nákladného uchovávání vysoce toxického a korozivního paliva u raket, až po posledního člověka, který se musí na stavu připravenosti a bezpečného uskladnění těchto hraček podílet a který musí být zaplacený.

Jedna a jedna jsou dvě – jasná věc.

Zrovna tak jasná věc je skutečnost, že obě světové velmoci by stejně, spíše dříve než později, určité procento svého jaderného arzenálu musely zlikvidovat. Proč tedy nespojit potřebné a nutné s užitečným a proč kolem celé věci neuspořádat hezké divadélko…?

Můj osobní názor je ten, že celá tahle komedie není ani tak o snížení počtu jaderných zbraní, nebo o domluvě o jejich případném použití – nepoužití. Takové věci jsou vlastně každému státníkovi a každému aparátu zúčastněných stran dávno jasné. Tady spíše jde o to (můj osobní názor, nikomu ho nevnucuji!!!), že obě strany zkouší, kam se jejich vztahy za posledních pár let dostaly a kudy se budou ubírat v blízké budoucnosti.

A to není málo.

Svět se za posledních pár let změnil. Nevím, kdo by ještě dnes věřil tomu, že světu hrozí zkáza z možného konfliktu Ruska a USA. Problémy se dnes jmenují jinak a je důležité, aby velké světové mocnosti spolu při jejich řešení spolupracovaly. Asi se to někomu nebude líbit, ale v podstatě jde o „porcování medvěda“. Mám tím na mysli, že takové schůzky vedou k tomu, že si ti nejvyšší v podstatě dohodnou, kam jeden a ten druhý nebude strkat prsty a při čem se spolu naopak chytí za ruce, aby každý viděl, že spolu „kamarádí“.

Upřímně, k čemu odzbrojení dohodnuté u stolu, u kterého chybí Čína, Pákistán, Indie, Írán a Severní Korea…?

Důležité ale je, právě pro absenci zástupců těchto států u toho stolu, že si prezident Ruska a USA potřesou rukou.

Ano, bude nás to stát pár desítek milionů za opatření s tím spojená. Upřímně řečeno, když to srovnám s ptákovitou, nazvanou –„Praha Olympijská“, která nás zatím stála (a zbytečně) taky hezký balík, tak tyhle peníze mně přijdou ještě jako vynaložené celkem smysluplně.

A že se na nás bude dnes celý svět dívat? To jako, že umíme pohostit pár pomazaných hlav? Prdlajs, lepší by bylo, kdyby nás svět vnímal jako zemi zaslíbenou pro své poctivé a zdatné obchodníky, pro své vědce, které máme, ale jejichž nápady neumíme (investicemi do vědy) „prodat“ a pro svojí hrdost, kterou občas zapomínáme ve stínu ,,důležitosti" žabomyších válek.

Hezký den

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Vladimír Kroupa | čtvrtek 8.4.2010 9:06 | karma článku: 17,25 | přečteno: 1245x