Stále o tom přemýšlím…

Sedím u okna, a dívám se za stromy, za kterými je vzletová dráha Kbelské letecké základny. Právě odtud večer odstartuje speciál pro těla našich padlých vojáků…

Foto - Igor Bielický

 

Směrem do Afghánistánu odletí pětice živých mužů, kteří vystřídají ty, které opustilo štěstí. Zpět se navrátí čtyři, pátý bude ještě dlouho v péči lékařů v nemocnici na základně Bagrám. Ti čtyři budou přivítáni s vojenskými poctami, jaké si padlí zaslouží.

Stali se součástí nekonečného seznamu mužů, kteří v dějinách světa zemřeli ve válečném konfliktu. Kdysi si vybrali svou profesi, jejich životy byly naplněny. Tu práci dělat chtěli. Někteří lidé si kladou otázku, zda padli za „správnou věc“, zda situace v Afghánistánu je „naší“ věcí. Jejich odvaha riskovat život však byla přeci ale nezávislá na tom, při jaké příležitosti o něj nakonec přišli. Je na bedrech politiků, nikoliv na bedrech řadových vojáků, kam se posílají vojenské jednotky, a za jakým účelem.

Je pravdou, že jinak se na věc dívá někdo z okna tady, doma, a jinak se na věc bude dívat ten, pro koho je situace, v níž se ti čtyři muži ocitli, každodenní záležitostí. Pro mne osobně, když nad tím tak přemýšlím, je důležitá jiná věc, kterou už jsem trochu naznačil – ti muži byli svým rozhodnutím ochotní riskovat své životy při službě své zemi, které to i přísahali.

Oni mohli zrovna tak zemřít při nasazení po nějaké živelné pohromě u nás doma, mohli padnout v boji s nějakým potenciálním nepřítelem naší země, který by snad v budoucnu chtěl naši vlast napadnout.

Jde o to, že oni byli svým posláním vojáka připraveni riskovat své životy KDEKOLIV, kam by je jejich povinnost zavedla. Mějme tuto jejich odvahu na paměti, všichni bez rozdílu, i ti, co jim nadávají do žoldáků. Oni totiž byli připraveni položit své životy za nás všechny, ne jen za některé a ne jen někde.

Některá štěstí jsou tak veliká, že se nedají koupit ani za všechny peníze světa. Ani odvaha se za stejnou sumu koupit nedá. To první bylo těm čtyřem mužům osudem odepřeno, to druhé jim však nechybělo. A proto si zaslouží naši úctu.

 

Autor: Vladimír Kroupa | středa 9.7.2014 13:05 | karma článku: 17,22 | přečteno: 1140x