Aneb jak Donald Trump hýbe institucemi v naší zemi, jen se šlechtou ne. O tom, kdo se splašil, kdo co shání, kdo co a odkud stříhá, o nás, o Češích…
.
Včerejší ráno v České televizi…
„Co budeme dělat, pane řediteli, co jen my budeme dělat…?!“
„No, v první řadě rozdejte redaktorům nové noty. Odteď musíme pomalu a nenápadně dělat vše pro to, aby si diváci mysleli, že jsme nikdy Trumpa ani slůvkem neočernili. Bude to fuška, ale lid je na ukrajování salámu zvyklej, jen to teď budeme muset vzít z opačného konce – nebude se krájet, ale naopak nastavovat. To zařiďte jako první věc, připravte diváky na to, že se kormidlo obrací. Ale hlavně nenápadně, člověče!
Jako druhou věc, sežeňte Vaška Moravce a vyřiďte mu, aby si koupil červenou kšiltovku, od teď v ní bude uvádět ty svý otázky. Další věc – nechci vidět ve filmech a pořadech uváděných na naší televizi nic, co by mohlo nějak kolidovat s naším novým směrem, já nevím, třeba ať střihači okamžitě odstraní tu větu z Jáchyme hoď ho do stroje, no víte jakou, tu, jak má slézt Donald z lustru.
To by na nás nevrhalo dobré světlo, ten lustr… Jo, a kdyby náhodou někoho napadlo vysílat příběhy Kačera Donalda, tak chci jeho hlavu na talíři pět minut po tom, co s tím nápadem vyleze ven. Taky chci do dnešního večerního vysílání vyhrabat nějakej dokument o životě a díle velikého Trumpa, píšete si? Trumpa, vy osle, ne trampa! Nemůžeme přeci směšovat nějaké lesní otrapy s majitelem otvoru, do kterého odedneška vede náš žebřík!!!“
Včerejší ráno na Pražském hradě…
„Poslouchej, Ovečko, já ti měl dnes krásnej sen! Zdálo se mi, jak jsem se sešel s Donaldem a Vláďou Vláďovičem. Donald dovalil pěkný baby, Vláďa kaviár, a já jsem přijel vlakem, co jede na Becherovku. Bonmot střídal bonmot, a těch vtipů o tom, jak se sejde Čech, Rus a Američan, co jsme jen vymysleli… škoda, že si žádnej z nich nepamatuju. Ale jedno je jistý, k tomu setkání jednou dojde, Ovečko moje. Já jsem ti tak rád, že to na tom světě začíná konečně mít zase smysl, když se moudré hlavy dají dohromady, tak se dílo podaří! Napiš Donaldovi blahopřání ke zvolení, a nezapomeň tam přidat něco o tom, že kdyby měl nějaký potíže tam u něj doma s povalečema, co mají v kavárně rádi nejen teplý kafe, že mu poradím, jak na ně. A teď už pojď ke mně, Ovečko moje, ať tě vytahám za uši. To je dnes ale krásný ráno!“
Včerejší ráno ve Strakově akademii…
„Ježíši Kriste, to je ale dneska svinský ráno!!! Co budeme dělat, co my jen budeme dělat?!“
„Ale no tak, Slávku, klid! Před chvíli jsem mluvil se starou Blažkovou ze skladu. Ta na to má jednoznačnej názor. Vždyť my jsme přeci odjakživa Donaldovi kámoši. Ženu má od nás, sice bejvalku, ale od nás. Tchýni má tím pádem taky od nás, on nás nemít, kde by dneska byl?
V řiti by byl!“
„ No jo, jenže jak já teď budu vypadat, já, demokrat, sociální k tomu, abych teď lezl do zadku americkýmu asociálnímu republikánovi!“
„Hele, Slávku, neboj, tebe už jsem vymyslel. Do médií dáme, žes podstoupil novou léčebnou kůru, po který ti začaly zase růst vlasy. U Vietnamců seženeme krásnou rezavou paruku s vlnou, ty ji budeš od řekněme příštího měsíce nosit. A to by v tom byl Zeman, aby si to neměl u Donalda dobrý. A víš, na co se těším? Na to, až se někde sejde Tusk s Trumpem, to tam nebude pro Donalda kam plivnout…“
„Ach jo, Donald s náma, a zlý pryč…“
Včerejší ráno na blíže nespecifikovaném místě…
„Kníže, Kníže, včil jsme v řiti, včil jsme v řiti! Donald vyhrál!“
„Ééééhmmmuuh, se dívejme. Kde mám kaféé. A kerej Donald? Já znám dva…“
.
