Pokud ano a pokud jsou ochotní věřit každé békovině (a to oni někdy jsou…), tak nás možná čekají veselé časy…
Představte si takovou situaci. – pražská ranní špička, tramvaje, autobusy a metro narvané k prasknutí, zato ulice skoro bez provozu automobilů. Kupodivu sedíte (třeba v tramvaji), nad vámi stojí tlačenice lidí a dva muži si povídají…
„Tak co, Fando, která dneska?“
„Levá zadní, parchanti zasr…píííp…aní!!! A co ty?“
„Klasika – pravá přední. To víš, parkuju levým bokem u louže…“
„Si představ, že jednomu od nás z oddělení včera dokonce dvě najednou!“
„Nekecej? A co má za auto?“
„Forda, ale novýho.“
„No jo, to se jeden nesmí divit…“
Asi nechápete co to plácám, že ano?
No, já jen tak přemýšlím, jak by to u nás vypadalo, kdyby si ti naši „pomahači“ a „chrániči“ vzali příklad z čínských policistů, kteří údajně podle jednoho článku (dost pochybuji o jeho pravdivosti, ale znáte policajty – napříč světem…) ve městě Čengdu vypouštěli každou noc u vytipovaných, asi tak trochu lepších, aut pneumatiky, aby tím zabránili jejich ukradnutí, a aby donutili řidiče parkovat nadále už jen na hlídaných (a placených… filutové jedni…) parkovištích. Dokonce, jak se v článku píše, dávali prý příslušníci za stěrače postižených vozů kartičky, kde byl kontakt na „bezplatné“ nafouknutí vypuštěných pneumatik !!!ZDARMA!!!
No není to krása? Jo, je fakt, že dofukovači jsou prý v celém městě jen dva a vozů je za noc vyfouknuto několik stovek, ale kdo si počká, ten se prý dočká – nafouknutí.
Někdy ale bohužel až v odpoledních hodinách.
Tak tomu já říkám kapitalismus se socialistickou logikou…
A tak mi dovolte závěrem za nás, za řidiče, krátkou modlitbu:
Bože, dej ať se toho ti naši chrániči nechytí,
ať se o tom raději ani nedozvědí,
a když se dozvědí, ať nezkouší
a když zkouší, ať na autě vedle
a když na autě vedle
tak na tom krásném bavoráku
co ho má ten parchant z vedlejšího vchodu…
Amen!!! :-)))
