Ten dluh má astronomickou výši, a možná ještě nedosáhl svého vrcholu. Když se na věc podíváme realistickým pohledem, musí nám být jasná jedna věc…
…a sice, že tolik peněz Řecko nikdy nesplatí, i kdyby odedneška Řekové jedli jen hlínu a pili vlastní moč. Řecký premiér má v jedné věci pravdu, a sice v té, že většina „záchranných“ balíků eur, které byly Řecku v posledních letech poskytnuty, vlastně nebyly určeny primárně pro Řecko jako takové, tedy na zlepšení a ozdravění jeho faktické ekonomiky, ale hlavně pro splacení předchozích dluhů, čili šlo o peníze, které evropské a světové bankovní instituce poslaly sami sobě. To znamená, že v ten moment už byl tok peněz do Řecka a z Řecka jakýmsi uzavřeným okruhem, který plynul z bank do bank, oklikou přes Athény. V ten moment už muselo být věřitelům, tedy bankám jasné, že dřívější dluh Řecka budou muset nejspíše odepsat, šlo vlastně jen o to, jak udržet pacienta naživu hlavně z politických důvodů, což se vlastně děje dodnes...
Neustále jsme svědky přetřásání otázek, jaká hodlá Řecko přijmout úsporná opatření, jak přesně dosáhnout zlepšení ekonomického stavu země, jak zlepší Řecko své systémy, aby se vyhrabalo z červených čísel. Chybí mi ale otázky pro věřitele řeckého dluhu, jaká ONI přijmou opatření, jak zlepší ony bankovní instituce své systémy, postupy a kontroly, aby k nějaké další krizi, typu ala Řecko, v budoucnu nemohlo dojít?
Celá situace mi velmi připomíná stav úvěrové krize v USA, která stála na počátku současné světové finanční krize. Tehdy v USA také banky půjčovaly jako zběsilé, a to i lidem, o jejichž schopnosti, respektive neschopnosti splácet úvěr, nebylo do samého začátku pochyb.
Pokud připustíme, že ten, kdo si půjčuje více, než může splatit, je hlupák, jak potom tedy nazveme toho, kdo je v pozici věřitele, a bez rozmyslu půjčuje někomu, o kom předem ví, že mu nebude moci dluh splatit…?
