I když mám dost často problém shodnout se s názory a výroky naší hlavy státu, v případě jeho kritiky směrem k vraždám ve jménu islámu souhlasím…
Ano, omlouvat by se neměl. Je prezidentem suverénního státu, státu, který už celá staletí uznává určité hodnoty, které jsou z logiky věci v rozporu se spoustou věcí, které souvisejí právě s islámem. Byl to islám, v jehož jméně se v minulosti dobyvatelé z Turecka snažili podmanit si celou Evropu. Kdyby nebyli zastaveni u Vídně, stál by nám dnes možná místo Staroměstské radnice v Praze minaret…
Měl by se snad někdo omlouvat i za to, že naši předkové potlačili už v minulosti islamizaci Evropy?
Umírnění vyznavači víry v Proroka Mohameda mají velikou smůlu, protože je to právě jejich náboženství, které v současnosti stojí za krvavými útoky všude po světě. My, Evropané, s křesťanskými kořeny, se přeci nesmíme stydět za to, že se nám příčí náboženská nesnášenlivost a třeba i zákon Sharia. Po celá staletí naši předkové budovali společnost s jitými zásadami, které vyústily v zákony a styl života, jaký dnes máme. Postupem času jsme dospěli k tomu, že se u nás nesekají hlavy a nekamenují se lidé pro to, že si jejich srdce zvolilo lásku podle svého uvážení. Naše ženy a dcery nenutíme schovávat tváře a nepokládáme je za domácí otrokyně. Dopracovali jsme se ke společnosti, ve které nehraje při právu na úspěch roli pohlaví, sexuální orientace, původ, ani náboženství. Naše společnost, která byla budována stovky let, je svobodná, není svázána dogmaty a náboženskými přikázáními.
Kdo chce věřit, ať věří, čemu chce. Pokud někdo nechce věřit ničemu – nikdo nemá právo to takovému člověku vyčítat.
Není vinou nikoho z nás, že si někteří muslimové vykládají své náboženství jako sestavu prvků, omezujících svobodu názoru, rozhodnutí, jako řeholi, která je vnucována všem, kdo se narodili v zemi s islámem, jako jediným povinným náboženstvím.
Prezident Zeman neodsoudil touhu muslimů po Alláhovi, neodsoudil jejich touhu modlit se k němu, neodsoudil jejich víru jako takovou.
Odsoudil jen a pouze projevy, které někteří muslimové ve jménu své víry přetavili v nenávist proti všemu, co se neslučuje s učením jejich Proroka. Každá víra se dá zneužít, vždy je možné si z toho kterého náboženství vytáhnout to, co se dá zneužít.
A přesně to dělají ti z řad muslimů, kteří zneuctívají svou víru k tomu, aby vraždili nevinné lidi. A takové jednání musí každý slušný člověk odsoudit. Měli by to být v podstatě sami muslimové, pokud chtějí dokázat světu, že jejich náboženství je hodno uznání, kdo by si měli udělat sami pořádek ve svých řadách.
Pokud, po vzoru současné Saúdské Arábie, která žádá po Zemanovi omluvu, snaha muslimů ukáže, že jediné, co ve věci vidí, je údajná urážka islámu, která ale není ničím jiným, než kritikou zabíjení a nesnášenlivosti v pravém slova smyslu, pak se nepohne z místa ani zrnko písku.
Problém naprosto odlišného pohledu na náboženství, smysl života a životní hodnoty mezi islámem a tradičně křesťanským světem, panuje od chvíle, kdy islám vznikl. Jeho pravidla, tak jiná od pravidel křesťanského učení, prostě předurčují polaritu, a z logiky věci nikdy nemůže mezi oběma náboženstvími zavládnout shoda.
Válka mezi oběma směry cesty k Bohu trvá odnepaměti, ano, i v současnosti.
Dokud budou muslimové vyslovovat slovo džihád, dokud ve jménu jejich víry, a se jménem jejich Boha na rtech budou někteří z nich zabíjet nevinné lid jen proto, že jsou jiného vyznání, do té doby je třeba poukazovat na to, že jde o zlo, které je třeba odsoudit.
Dá se snad tolerovat zabíjení lidí jen pro něco tak soukromého, jako je víra?
Prezident Zeman odsoudil vraždu. A za to by se omlouvat neměl.
