I když jsem tam byl už nesčetněkrát, stále tam objevuji něco dalšího. Tentokrát jsem tam doslova vnímal bývalé obyvatele a události, jimž byli svědky…
Venku bylo vedro k padnutí, ale ve vnitřních prostorech hradu byl krásný chládek. Tentokrát jsme prošli i zákoutí, kde jsem nikdy předtím nebyl. Poprvé jsem tak například viděl snad nejslavnější okno v Evropě – můžete ho vidět na snímku s číslem 13. A čím že je tak slavné?
Inu, ničím menším, než tím, že skrze něho začalo nejdelší krveprolití v moderních evropských dějinách, známé pod názvem Třicetiletá válka. Ano, právě tímto oknem byli 23 května, roku 1618, vyhozeni při druhé (třetí) pražské defenestraci Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a Jaroslav Bořita z Martinic. Třetím vyhozeným byl písař Fabricius. Všichni tři přežili, ale nespokojenost českých stavů se zakrátko přetavila do už zmíněné třicetileté války.
Tolik k slavnému oknu. Na dalších fotkách je vidět zrekonstruovaná Zlatá ulička, kde je možno nahlédnout do vnitřních prostor maličkých domků.
Ve svatovítské katedrále jsme viděli krásný stříbrný náhrobek Jana Nepomuckého a z cimbuří jsme obdivovali krásný pohled na Prahu.
Ta ocelová konstrukce, co vypadá jako model kostry člověka, je součástí expozice mučírny ve věži Daliborce, a používala se prý k uzamčení těla nebohých vězňů.
No jo, lidi byli lidem vždycky vlky…
