…a dohadují s ním mír. A ta duše prostá jim na ten špek skáče…
Jak jinak si vysvětlit, že ukrajinský prezident Petro Porošenko tvrdí, že mluvil s ruským prezidentem Putinem, a že s ním dokonce dohodl nějaký prý mír, přičemž (skutečný) Putin o nějakém uzavřeném míru nemá ani tušení…?
Hádám, že v tom má prsty nějaký vtipálek (na temné síly nechci raději ani pomyslet…), který si prostě udělal z Porošenka dobrý den. A ten chudák důvěřivá už už odvolával své již takhle bojem proti neexistujícím ruským tankovým praporům unavené vojáky. Ještě že ta Moskva uvedla stav věcí na pravou míru, a sdělila světu, že o ničem takovém neví. Také se mohlo stát, že by Porošenko fakt své síly z východu Ukrajiny odvolal, na jejich místo by se okamžitě vrhli separatisté se svým praporem Novoruska, a Porošenko by mohl už jen volat – včil jsme v řiti, včil jsme v řiti.
Ne že by tam nebyli, o tom není žádná…
Celá situace mně připomíná nesmrtelného Járu Cimrmana, který ve své hře o Zlatovlásce napsal následující dialog mezi princem Jasoněm, králem a princeznou Zlatovláskou:
„tak vy už jste spolu hovořili?“
„ Ano, tatínku, hovořili“
„Ale nehovořili“
„Tak co jste tady u všech všudy dělali?“
„My jsme tady u všech všudy spolu hovořili.“
„No tak!“
„Ano, já jsem tady s panem bratrem hovořil…“
Ale když nad tím tak přemýšlím, tak Porošenkovi asi nevolal nějaký vtipálek od separatistů, co se těšil na ústup ukrajinských sil, ale skutečný pan Putin, jen si závěr rozhovoru pan Porošenko přizpůsobil obrazu svému, lapidárně řečeno, o onom závěru, tak jak se u něho stává zvykem, prachobyčejně kecal…
