Neadresuji tento dopis přímo osobně nějakému panu ministrovi, nebo paní ministryni, neb v tuto chvíli je tento post tak trochu nejistý pro jakékoliv jméno. Někdo na ministerstvu by ho ale číst asi měl…
.
Vážené ministerstvo kultury, rok co rok se do Tvé kasy dostávají finanční příspěvky od státu, rok co rok Tvůj vrchní velitel, nebo velitelka, vede ve válce o kusy ze státního rozpočtu bitvu o množství peněz, se kterými budeš v následujícím roce disponovat.
Ty peníze, o které tu bitvu vedeš, se do státního rozpočtu nedostaly pádem z nebe, z veliké části jde o prostředky pocházející jak z daní každého z nás, občanů této země, tak z daňového koláče, který si musí rok co rok odpustit ze svých zisků všechny firmy, společnosti, i ševci-prťavci. Bez nadsázky lze tedy říci, že disponuješ penězi nás všech, nejen Ty, samozřejmě, ale všechna ministerstva naší země.
Z těch urvaných peněz ze státního rozpočtu, které skončí ve Tvé kase, milé ministerstvo kultury, pak určuješ, komu a kolik, za jakých podmínek a zda vůbec, přidělíš v umělecké a kulturní branži nějaký ten obolus, aby mohl ten který umělec s Tvou podporou, ergo s podporu našeho státu, ergo s podporu každého z nás, vytvářet nějaké ty kulturní hodnoty. Přiděluješ peníze na různé projekty, ať už jde o filmovou, či televizní tvorbu, různé festivaly, provoz divadel a co já vím, na co všechno Tvé příspěvky jdou.
Stala se nám ale letos taková nepěkná věc, představ si, milé ministerstvo kultury, že se našlo několik lidí z Tvé branže, kteří otevřeně pohrdají nejen penězi, kterými jsi přispělo na pořádání Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, tedy penězi, které jsi získalo ze státního rozpočtu, kam přišly třeba namátkou, sakra od koho třeba, no třeba namátkou od České zbrojovky, která jistě odvádí na daních nemalý peníz, oni dokonce pohrdají, respektive odmítají peníze, kterými přímo tato společnost ve formě sponzorství zafinancovala jejich radovánky přímo na místě v Karlových Varech.
Z výše uvedeného vyplívá, že tito lidé nechtějí mít nic společného s penězi pocházejícími od, z jejich pohledu, špinavého byznysu.
To je myslím dobrá zpráva pro ostatní občany naší země, znamená to, že tím pádem zbude příště více prostředků například na sociální sféru, na obnovu budov a našich silnic a dálnic, na zdravotnictví, školství a vůbec na všechno jiné, než je cokoliv, co má něco společného s filmovou, televizní, či divadelní tvorbou oněch signatářů nesouhlasu se sponzoringem jejich radovánek ze strany, od střelného prachu umazaných peněz.
Pro Tebe, milé ministerstvo kultury, to znamená také určité ulehčení, jednak nebudeš muset válčit s ostatními ministerstvy při příštím dělení státního rozpočtu tak do krve, budeš moci být velkorysejší v přenechávání určité, pro Tebe nepotřebné finanční částky těm druhým, navíc, jako bonus, budeš ušetřeno vedení agendy a úřednické, jistě nepříjemné rachoty, když nebudeš muset ony signatáře napříště vůbec ve své gesci řešit.
Vycházím z předpokladu, že jim nepřestanou peníze ze státního rozpočtu, pocházející od České zbrojovky, smrdět ani po ukončení letošního Karlovarského festivalu, ale že budou ve svých názorech pevní a důslední. Protože v jednom balíku, jakým je státní rozpočet, nebo buďme skromnější, jakým je Tvůj rozpočet, tedy rozpočet ministerstva kultury, se dají peníze z daní od zbrojařské firmy rozlišit od těch ostatních jen stěží, jistě už nikdy nebudou leštit kliky od Tvých krásných dveří a nikdy pro jistotu, aby nebyli umazání penězi špinavými od krve a střelného prachu, si pro žádné další státní příspěvky a dotace na svou tvorbu žádat nepřijdou. Jistě mají v záloze jiné, nikdy nevysychající, křišťálově čisté prameny finančních prostředků, a proto ty odporné špinavé a krvavé peníze přenechají jiným odvětvím našich životů. Vlastně svým rozhodnutím podpoří úplně největší charitativní projekt v dějinách kultury vůbec. Jistě na to budou hrdí.
Kdybys náhodou, milé ministerstvo kultury, nevědělo, jací lidé tedy už napříště k Tvým dveřím nikdy nezabloudí, a kdyby náhodou ano, abys vědělo, komu máš jeho „Karlovarský postoj“ připomenout, tady Ti posílám jmenný seznam budoucích nejštědřejších dárců na charitu u nás…
Tereza Nvotová, režisérka
Aňa Geislerová, herečka
Jan Hřebejk, režisér
Pavel Strnad, producent
Štepán Hulík, scénárista
Martin Štrba, kameraman
Jana Vlčková, střihačka
Kateřina Černá, producentka
Vladimír Michálek, režisér
Kateřina Ondřejková, producentka
Tomáš Pavlíček, režisér
Jana Plodková, herečka
Tereza Polachová, producentka
Jonatán Pastirčák, hudební skladatel
Jiří Havelka, režisér
Andrijana Trpkovič, kostýmová výtvarnice, architektka
Ondřej Zima, producent
Apolena Rychlíková, režisérka
Michal Lánský, střihač
Zuzana Krónerová, herečka
Čestmír Kopecký, producent
Lubor Dohnal scénárista, dramaturg
Juraj Nvota, režisér
Peter Badač, producent
Miloš Lochman, producent
Vít Klusák, režisér
Radovan Síbrt, producent
Martin Mareček, režisér
Andrej Polák, herec
Jiří Konečný, producent
Benjamin Tuček, režisér
Vratislav Šlajer, producent
Anna Šišková, herečka
Tomáš Klein, režisér
Ladislav Babuščák, fotograf, filmový kurátor
Dagmar Sedláčková, producentka
Alžbeta Karásková, producentka
P.S. . Doufám, milé ministerstvo, že jsem na nikoho z nich nezapomněl a kdyby přeci jen ano, spoléhám na jejich občanskou, uměleckou a prostě vůbec na jejich dokonalou uvědomělost, se kterou jsou odhodláni bojovat i za nás ostatní se světovým zlořádem, a že se Ti, tedy Tvému rozpočtu, budou napříště sami od sebe vyhýbat, jako čert kříži…
.
