Řeč je samozřejmě o tématu, které posledních pár dnů hýbe tímto portálem...
Přečetl jsem si jak články Terezy Boehmové, tak i pana Drotára, i několika dalších autorů o facebookové stránce „Citáty vo hovně“. Pro mě osobně je na tomto tématu zajímavá jedna věc, a sice, že ve skoro každém článku o věci, třebaže jsou možná naprosto protichůdné, nacházím něco, s čím mohu stoprocentně souhlasit, a naopak něco, s čím stoprocentně nesouhlasím.
Na straně jedné je ve hře něco, čemu říkáme svoboda projevu, na straně druhé pak zákony týkající se rasismu atd. Jenže ouha, potřeba zákonů k regulaci vyjadřování nesympatií směrem k některým skupinám obyvatel jasně popírá právě onu svobodu projevu.
Dá se říci, že internet se svými možnostmi jaksi zaskočil zákonodárnou moc. Na tolik svobody nejsme asi ještě zařízení…
Ono s tou svobodou projevu je to vůbec ošemetné. Když pojedu v tramvaji, a budu mít na klíně knihu jednoho z nejmasovějších vrahů našich novodobých dějin, Adolfa Hitlera, Mein Kampf, a i když si z ní budu předčítat nahlas, nemůže mi podle všeho nikdo říci ani popel. A to proto, protože podle nedávného rozhodnutí soudu nebylo trestné onu knihu vydat. Jak by potom mohlo být trestné z ní veřejně číst…?
Stejně tak není v naší zemi problém sehnat si Korán, natož si v něm nahlas číst, a přitom je v jeho jménu v současnosti pácháno tolik zločinů, že by z toho jeden slušný a mírumilovný člověk zvracel asi tak sto let.
Nikdo nezkoumá, zda se s obsahem těch knih naprosto ztotožňuju, nebo zda je čtu jen, abych lépe „poznal svého nepřítele“.
Ať už ale s těmito „díly“ souhlasím nebo ne, mám zcela legálně možnost si je obstarat a vlastnit je. A pak tu máme stránky na FB, které našla Tereza Boehmová. Z mého pohledu má pravdu v tom, že jsou plné nechutností a hnusu. Dokážu si ale představit, že existují lidé, kteří v nich nacházejí zalíbení. Když se na věc podívám optikou Main Kampf, nebo Koránu, proč by tací lidé, kteří se rochní v Citátech vo hovně neměli mít právo číst si to "svoje", když příznivci nacionálního socilaismu, respektive radikálního islamismu to právo u nás jednoznačně mají...? Nikdy bohužel nebyli na světě jen hodní lidé, lidé, kteří mají empatii s druhými, slušnost v povaze, necítí touhu ubližovat jiným, a nejsou dost na štíru s úctou před zákony.
A jsme opět u zákonů.
Pokud máme zákony, které na činnost představující stránky „Citáty vo hovně“ pamatují, pak nezbývá, než aby se podle nich postupovalo a vycházelo. Tímto tvrzením opět popírám vše, co jsem napsal výše. Točíme se v kruhu, tak trochu v schizofrenní kleci.
Pokud dojde k soudu o celé záležitosti, a článek pana bloggera Krále tomu napovídá, budeme muset jeho závěry respektovat, ať už budou jakékoliv. Pokud bude soudní rozklad vůči tvůrcům oněch stránek negativní, pak dostane na zadek onen svatý Grál – „svoboda projevu“.
Pokud ale soud vydá rozhodnutí, že jsou stránky v mezích normy, pak dostane na zadek slušnost a úcta k mrtvým. A vyvstane znovu otázka, co to máme za zákony, když na jednu stranu říkají, že se něco nesmí, aby na straně druhé totéž tolerovaly.
Tak nevím, kudy z toho. Ale jedno vím jistě, neslušné lidi, potměšilé zlomyslníky a lidi bez skrupulí nikdy žádným zákonem nezakážeme. Prostě jsou tady, i když se to mnohým z nás nelíbí.
Ať se na to dívám z kterékoliv strany, vždy dostane dobro na prdel.
Vždycky dostalo…
