Ano, párkrát v životě jsem zabil. Někdy to bylo nutné, někdy možná ne. Párkrát jsem život ušetřil. Bylo to osvobozující...
Nemohu si pomoci, ale musím vyjádřit co mě osobně chybí při řešení otázky – zabít či pustit. Je to aspekt úcty k životu.Myslím,že nejde jen o to , rybu pustit , aby mohla růst a nám tím ,,příště“ dala ještě větší požitek z jejího zdolávání. Vadí mně, že jaksi ztrácíme úctu k ,,našemu protivníkovi“ – rybě.
Měli bychom si uvědomit přátelé jednu věc. Ryba ,,jde“ do souboje s námi beze lsti a hraje ,,Vabank“. Vkládá do boje vše co umí a hlavně to nejcennější co má – svůj život . A s čím jdeme do souboje my ?
S pár mizernými korunami co nás stálo naše vybavení a s osobní pýchou.
Jaké blaho až nás naši známí budou večer v hospodě plácat po rameni jací jsme to borci že…..
Nám jde jen a jen o koníčka a zábavu , rybě jde o život .Vyměnil by někdo z nás své ,,nádobíčko“ a chvilkový pocit slávy za svůj život ?! Zbytečná otázka že , odpověď je jasná .
Uznávám , že nelze srovnávat život lidský s životem rybím . Kapr asi jen těžko vymyslí pro lidstvo nějakou novou chemickou sloučeninu ani nepostaví most . Dále je neoddiskutovatelný fakt , že ,,vzít“ si od vody ulovenou rybu je právo každého z nás kdo máme povolení lovit a -zabíjet . Ale ,,právo“ má své kouzlo v tom , že se v něm skrývá možnost ,,volby“ . To je obrovská výhoda ,,práva“ . Třeba v takové ,,povinnosti“ vymoženost jménem ,,volba“ nenajdete….
Ještě jeden příklad si neodpustím.
Většina z nás je zhnusená, když slyší, nebo dokonce vidí, jak na nějaké slavnosti třeba muslimové podřezávají kozu, nebo ovci. Říkáme si, jací jsou to barbaři, dokonce se na to dívají i děti a radostně tleskají při pohledu na utrpení zvířete…
Jsme my - ,,Západní civilizace“ lepší ?!
Houby jsme lepší, pokrytci jsme !!
Je 20 – tého prosince a před káděmi s kapry je fronta nás lidí . Mnozí z nás mají sebou své malé děti. A my v klidu necháváme své oči i oči svých dětí dívat se na to, jak prodavač položí kapra na stůl . Bum – rána paličkou a pak ostrý (občas , to když má kapr ,,štěstí“) nůž co se vnoří do žáber…
A teď si zkusme představit že stojíme frontu před klecí například se psy nebo kočkami. Zvířata v kleci šílí z pachu krve a vyjí, kňučí a mňoukají hrůzou . Prodavač vytáhne z klece krásně ,,urostlé“ zvíře , to se brání jak umí a koulí při tom očima , skučí …. A zas - bum a nůž co podřezává hrdlo.
A tak se ptám - kdo z nás by nechal na podobnou scénu dívat své děti ? Kdo z nás by sám chtěl něco podobného vidět ?
Ne , nejsem vegetarián ani vegan a sám maso jím . Možná utěšuji své svědomí tím , že si říkám – to prase kterého kus jím, muselo zemřít protože i kdybych si já z něho něco nekoupil, koupí si to ten co stojí vedle mě . Asi jen těžko by prase ,,dostalo milost“ jen proto,že se nějaký Kroupa rozhodl nejíst ho. Řeknete si – alibismus. Musím s Vámi souhlasit, i já jsem jen jeden z Vás. A tak musí prase zemřít. Musí ale umřít i ta ryba kterou ulovím ? Opravdu potřebuji její maso ? Ať už si odpovím jakkoliv, je to má volba a já jsem rád, že si mohu vybrat.
Nikomu nechci vnucovat svůj názor a přiznávám, že i já občas domů rybu přinesu.
Vím že to zní přinejmenším hloupě a pro rybu to nemá sebemenší význam ( spíš tím pomáhám své duši než té rybí ), ale když už jí zabíjím tak stejně jako to dělali Indiáni jí prosím o odpuštění a přiznávám jí čest a dík za to , že se mnou bojovala.
A pak ,,TO“ udělám - rychle a nejpřesněji jak jen to umím . Dělám to ale opravdu jen občas, většinou poděkuji za krásný boj a s rybou se rozejdeme jako rovnocenní partneři.
Co by mně ale nikdy ani nenapadlo ? ,, Vzít“ si podměrečnou rybu ! Dokázal by někdo z nás bez mrknutí oka zabít holou rukou nebo nožem štěně, mládě králíka nebo kotě ? I malá ryba je vlastně mládě . A navíc zabít jen proto, že mám na jejich maso strašnou chuť i když je mrazák narvaný k prasknutí ?!
Jistě, jsou i tací . A kolik jen je mezi námi ,,rybářů“ co si s lovnou mírou ryb nedělají vůbec vrásky ?!
A tak prosím – važme si i života těch co nemohou kňučet ani kvílet bolestí ( snad proto je zabít rybu tak snadné … ) a dobře zvažme či potřebujeme tak nutně ten kus masa. A když už se rozhodneme vzít do ruky nůž , ať je jeho ostří dobře nabroušené a naše ruka jistá a rychlá . Ať s pokorou prosíme toho, komu bereme život za odpuštění a poděkujme mu za to , že žil .
Ano, jsme predátoři , to ale neznamená , že musíme být beze cti . Velikost a nadřazenost není v tom využívat bezmyšlenkovitě svého ,,práva“ , ale v tom umět využít možnost volby a občas přiznat právo i svému protivníkovi – právo na život. Nelze být dobrými králi, když neumíme být dobrými podkoními…
Není hanba prohrát se silnějším, hanba je nepokusit se vyhrát.
A tak se alespoň občas pokusme sami nad sebou vyhrát, buďme velcí a když chytíme , tak pusťme.
Prosím…..
