Nesmrtelná....

O té  z níž pramení život, občas ho i bere,ale svět by bez ní byl mnohem chudší a těžší...

 

Jsi voňavá jak ráno žena,

paže moře prodloužená.

Na Tvém těle hvězdy září,

víra bolest, láska ,stáří.

Dá se v Tobě žít i zemřít,

naděj hledat,city střežit.

 

Každý den jsi stejná - jiná

jako žena nepokojná.

Nejsi mladá,nejsi stará,

na Tvé tělo listí padá.

Občas ledem spoutána,

až do jara uspána.

 

Chci Tě jaká jsi, má milá.

Nezkrotná,silná i mírná.

Z pradávna jsi dcerou Země,

dávno jsi tudy tekla.

Jména Tvého Smrt se leká,

jmenuješ se - Řeka.

 

 

Autor: Vladimír Kroupa | středa 4.6.2008 10:06 | karma článku: 8,66 | přečteno: 1064x