Vím naprosto přesně, jak by měly vypadat. Zavřu oči, a vidím je…
… je 24. prosince, osm hodin ráno. Protáhl jsem se, vstal jsem z postele, a došel k oknu. Po vytažení žaluzie mi poskočilo srdce radostí. Všude, kam jen moje oči dohlédnou, je svět pocukrovaný sněhovou nadílkou. Ne moc, žádné kalamitní závěje, jen nějakých pět, osm centimetrů čerstvého prašanu. Nebe je ale už bez mraků, vybledlé, ale přesto modré, mdlé slunce však nedokáže zahřát. Mrknu na teploměr za oknem, to jen abych se přesvědčil o tom, že je tam pár stupňů pod nulou, a že tak s největší pravděpodobností ten sníh vydrží.
Otevírám okno a pouštím chladný a čerstvý vzduch do ložnice. Cestou na toaletu nakukuju do kuchyně, kde už voní čerstvě namletá káva, a kde moje krásná žena krájí vánočku na tenké plátky, které pokládá na sváteční broušený podnos.
Ze svého pokoje vychází dcera, rozcuchaná, ale plná očekávání svátečního dne.
Po snídani začneme zdobit vánoční stromeček, a k tomu si jako kulisu pouštíme televizi, kde jedna pohádka střídá druhou, mezi tím sem tam nějaké ty koledy, vzduch prosycuje vůně zapálených svíček a purpury.
V televizi začínají štědrodenní zprávy…
Náš pan prezident přeje všem občanům krásné sváteční dny, je milý, věcný, a máme ho rádi. Ve světě vrcholí přípravy na oslavy Štědrého dne, tedy alespoň tam, kde se slaví Vánoce. V Kyjevě se plánuje veliká oslava, kterou si ukrajinský národ zaslouží – vždyť se dokázal bez nějakých násilností a strkanic dohodnout na těžké politické situaci, když jejich bývalý prezident Janukovič oznámil svou rezignaci.
V Moskvě, na Rudém náměstí, připravují velikou oslavu a lidovou veselici. Mohou si to dovolit, ruská ekonomika v tomhle roce oslavila úspěch, ke kterému ruskému prezidentovi Putinovi blahopřejí i jeho zahraniční kolegové, v čele s představiteli Evropské Unie i Spojených států Amerických.
V Izraeli slaví svůj několikadenní svátek Chanuka, a i tam je klid a mír. Na Chrámové hoře v Jeruzalémě se včera večer sešli jak lidé židovského vyznání, tak i křesťané a muslimové, všichni ke společné modlitbě k Bohu. Ke společné modlitbě se na dnešní večer chystají také izraelský a palestinský premiér.
V USA popřál všem lidem dobré vůle krásné svátky i prezident Barack Obama. Ve svém projevu poděkoval osudu a Bohu za to, že po celý končící rok nemusel ani jedenkrát posílat své vojáky někam do cizí země umírat. Jeho země se místo toho měla možnost plně věnovat svým vnitřním záležitostem, a to se podařilo ku spokojenosti většiny amerického národa.
Čína plánuje v příštím roce těsnější hospodářskou spolupráci s Tibetem, kterému umožnila nedávno plnou samostatnost. Jak řekl čínský prezident, Čína si dobře uvědomuje morální závazek, který k Tibetu má, a hodlá ho odčinit plnou hospodářskou podporou…
Zprávy končí předpovědí počasí, sníh prý neroztaje nejméně do Silvestra. Stromek je ozdobený, a v celém bytě voní purpura. Dáváme si lehký oběd, u nás je to česnečka. Neuvidíme sice zlaté prasátko, ale zase neomdlíme do večeře od hladu…
Jdeme se s rodinkou projít, odnést pár svíček na hřbitov těm, kdo už s námi nejsou, i když je máme stále uvnitř srdcí. Sníh nám křupe pod nohama, všude jsou usměvaví lidé, děti s očima plnýma otázek a očekávání. Slunce na bledém nebi schovaly v pokročilém odpoledni mraky, které uspíšily soumrak. Jdeme pomalu domů, do voňavého tepla, a na tváře nás zastudí nové hebké vločky sněhu, které se potichu začínají snášet z nebe na zem. Svět jiskří, a hladí.
Je Štědrý večer…
Škoda, že většinu toho, o čem jsem právě psal, asi hned tak o Vánocích nezažijeme, ale bylo by to krásný, že jo…?
