Co ve mně vzbuzuje nehezké, až negativní pocity? Fakt, že někde mrznou migranti, nebo skuteční viníci tohoto stavu? Cítím něco jako vinu…?
Začnu poslední otázkou, respektive odpovědí na ni – ne, necítím ani ždibíček viny na tom, že někde někomu hrozí smrt z chladu. A kdo za to může?
Velikou měrou jsou na vině hlasatelé unijní jediné (přípustné) pravdy, tedy někteří politici, kteří skrze média masírují naše svědomí. Myslí si, (v mém případě naprosto mylně…) že se ve mně hne svědomí, když budu postaven tváří v tvář humanitární katastrofě, která je díky přicházející zimě mezi (v drtivé většině ilegálními) imigranty na spadnutí.
Ano, začíná se ze mě stávat cynická svině, naprosto bez skrupulí a bez zájmu o cizí neštěstí. Mám k tomu důvod? Mám právo se tak cítit?
Já myslím, že mám.
Od samotného začátku migrační krize jsem zastával jeden a ten samý názor – jedná se o špatnou věc, špatnou pro nás, Evropany, špatnou pro drtivou většinu migrantů, protože je nečeká jimi v bláhové naději představovaný blahobyt uprostřed Evropy.
Od začátku mně bylo jasné, a nikdy jsem se tím netajil, že drtivá většina imigrantů bude postupem času krutě zklamaná, což povede jednoznačně k jejich vzteku, a vztek, ten bude mít jen jeden upouštěcí ventil – a tím bude vzrůstající nenávist příchozích k nám, starousedlíkům, ať už v Německu, na Slovensku, nebo v České republice.
Někteří němečtí politici, v čele s paní Merkelovou, mají představu, že své zemi dopřejí skrze imigranty jakousi transfuzi nové pracující krve. Jako by znovu oprášili svůj německý odvěký sen, že oni, rození a nadřazení Němci, nebudou muset konečně vykonávat nedůstojné manuální práce, na které si konečně do své země přivedou zcela legálně novodobé otroky. Ti sice budou za svou lopotu placeni, ale půjde vždy o lidi druhé, a dost možná i třetí kategorie.
V krátkodobém horizontu by to snad mohlo fungovat, ovšem z dlouhodobého hlediska jde o zcela špatný koncept. Oni ti „manuálové“ nebudou tupé a makající ovce. Za prvé jich bude díky jejich porodnosti čím dál více, s tím vzroste jejich „morální“ právo na prosazování vlastních zájmů – ať už v politické, nebo v občanské rovině (jsem opravdu zvědavý, na čí straně budou v budoucnu německé odbory, až se začnou cizinci více ozývat – i tam přistěhovalci proniknou…?), a za druhé začnou pošilhávat po životní úrovni, jakou mají rodilí Němci.
A jak to většinou dopadá, když začne někdo pošilhávat po cizím jmění a postavení, to z historie známe velmi dobře. Tato otázka ovšem není zdaleka jen orámována německými hranicemi, tento problém nastane všude v Evropě, a to díky zamýšleným „umístěnkám“ v podobě přidělovacích kvót.
Z dostupných materiálů je zřejmé, že ač je paní kancléřka vdaná, nikdy neměla děti. To je pro mě osobně hodně vypovídající stav – někdo, kdo necítí osobní odpovědnost za vlastní děti, si jen těžko může představit pocity nás, rodičů, kteří myslí na budoucnost svých vlastních potomků, a ta, ve světle hrozby islamizace Evropy opravdu není růžová. Když budu upřímný, musím prohlásit, že je pro mě mnohem důležitější osud mých vlastních dětí, než osud syrských a co já vím jakých uprchlických dětí, které bivakují kdysi na bavorské louce.
Cítím povinnost především vůči svým dětem a dětem jejich dětí, než abych si lajsnul riskovat jejich osud souhlasem s přijímání bůh ví koho, kdo úmyslně zametá stopy po své minulosti, ničí své doklady, odmítá nechat si vzít otisky prstů. A že se s takovými lidmi svezou i jejich děti?
Ano, svezou, a není to moje vina, není to ani Vaše vina. Je to vina jejich rodičů, kteří buď úmyslně, nebo z vlastní neinformovanosti špatně vyhodnotili situaci, a udělali tu chybu, že se vydali do Evropy.
A za chyby se platí.
Zkouším si představit, jak by se o naše děti postarali ti, kteří dnes nocují kdesi na bavorské louce, v případě, kdyby byla situace opačná, a my, lidé z Evropy, z tradičně křesťanských zemí, bychom proudili po statisících k nim, do jejich zemí. Už vidím ty lidskoprávní muslimské organizace (já vím - dobrý vtip...), jak se mohou přetrhnout v péči o bezpečnost a zdraví našich dětí. Už vidím vlády v těchto zemích, jak hledají nejlepší a nejetičtější řešení migrační vlny z Evropy na jejich území. Tyto představy mně dávají další oprávněné důvody, proč nemám být za hlupáka, a dělat něco, co by pro mě druhá strana neudělala ani omylem...
Mám vztek na média a politiky, kteří nestoudně a pokrytecky hrají na moje city, kecy a reportážemi o chudinkách mrznoucích dětech. To, že přijde zima, je tak nějak jasné od počátku světa. Politici měli dost času, aby migraci odpovědnými a účinnými rozhodnutími když ne zcela zastavili, tak alespoň zbrzdili.
Jenže oni tlachali o hovně, natvrdo řečeno, zaobírali se od začátku nesmyslnými vizemi, místo toho, aby jednali racionálně a adekvátně situaci.
Mě poukazováním na mrznoucí děti neobměkčí, jen ať si vinu za to nechají na svých pomazaných hlavách.
Udělali ze mě cynickou svini, tak mě takového mají…
