Milenci v duze…

Červená poutá, žlutá kryje, modrá je naděje, zelená myje…                                                                      

 

Uteču před Tebou za duhu

tam Tě jen stěží potkám

hlavu si zamotám

srdce si rozervu

uvěřím vzpomínkám… a starým fotkám

 

Z červené upletu pouta

žlutou se, lásko, přikryju

modrá je naděje, na slovo skoupá

v zelené duši si omyju

 

Osud si zatančí na duze čardáš

tráva tam není

jen nebe

jestli jsi tady a na mě se díváš

pošli mi kousíček sebe.

 

Já ten Tvůj kousek pohladím

mám na něj červená pouta

s tím kouskem vysoko odletím

až tam kde měsíc se houpá.

 

Pošlu Ti odtamtud polibek

uvidíš, můžeš mi věřit

proč by ne?

A když ne…

…zkus duze se svěřit…

 

 

Autor: Vladimír Kroupa | středa 28.5.2014 8:37 | karma článku: 14,94 | přečteno: 606x