Váhal jsem, váhal, říkal jsem si, že ten člověk nemá šanci. Pak jsem si ale řekl, že když si sundá kalhoty daleko před brodem každý, kdo si bude říkat, že nemá šanci, pak tu šanci mít opravdu nebude...
.
A já jsem rozhodl mu tu šanci dát. Mám na mysli kandidáta Jiřího Hynka. Stačí si pustit TENTO rozhovor s ním na YOUTUBE a mám před sebou člověka, který mi v podstatě vyhovuje ve všech směrech. Má jednu jedinou nevýhodu – je málo známý, nikdy asi nesložil píseň, co poslala do kolen generace žen a dívek, nikdy nekřičel do světa, že má „gule“ až na zem.
Má ale, alespoň v mých očích, mnoho výhod, mnoho vlastností, které mi zaručují, že jsem se při volbě jeho osoby rozhodl správně. Je relativně mladý, v dobré kondici. Má matematicky a logicky uvažující mozek. Je to (snad) slušný člověk, jehož inteligence ho dostala i do klubu Mensa ČR. Má více než dobré povědomí o bezpečnostních otázkách, vždyť je prezidentem a výkonným ředitelem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky.
Má přesně stejný názor na brannou povinnost, jako mám já, a sice, že by každý český mladý a zdravý muž měl absolvovat ne přímo vojenskou službu, ale armádní základní výcvik, v trvání nějakých třech měsíců, aby se z chlapce stal muž, který ví, kde je jeho místo v případě ohrožení jeho vlasti. Jsem přesvědčený o tom, že ty tři měsíce by žádného mladíka nezabily, že by to byla dobrá investice v jeho zájmu pro to, aby mohl po celý zbytek života, tj. několik dalších desítek let, žít jako sebevědomý muž, platný své vlasti, svému národu, své rodině.
Další výhodou, která kandidáta Hynka staví nad jeho protikandidáty, je jeho pragmatický přístup k Evropské unii a k problémům, které touto nadnárodní institucí v současnosti otřásají, ať už jde o problémy se společnou měnou, nezřídka nesmyslnými nařízeními Bruselu, tak i s problémem nelegální migrace. Do tohoto posledně jmenovaného problému vidí také mnohem lépe, než kterýkoliv z jeho protikandidátů a to z důvodu jeho již zmiňované mnohaleté zkušenosti se světem obrany a bezpečnostní problematiky.
Pan Hynek má, když to tak sečtu, přesně ty vlastnosti, které jako jediné vidím dobré i na současném prezidentovi Zemanovi, který však má už jen další negativa a vlastnosti, pro které si ho vážit nemohu.
Pan Hynek není ani „vítač“, ani nepůsobí dojmem, že by se stal poskokem kohokoliv. Nechce se hrbit ani nechce dávat na obdiv svůj testosteron. Líbí se mi jedno motto prezidenta Masaryka, které kandidát Hynek přijal za vlastní, a sice, že vlastenectví je láska k vlastnímu národu, nikoli nenávist k cizím.
Ani nevíte, jak se mi ulevilo, že jsem se rozhodl tohoto člověka volit za českého prezidenta. Argumenty, že nemá šanci ani v prvním kole, jsem zaplašil, šanci má stejnou, jako kterýkoliv jiný z jeho protikandidátů. Čím více z nás si uvědomí, že když budeme jeho možné vítězství považovat předem za ztracené, tím více z nás bude po skončených volbách zklamaných nejen s výsledkem, ale i s tím, že jsme nenašli odvahu zvolit člověka, který má velikou šanci se ctí a rozumem reprezentovat naší zem a sloužit nám, jak nejlépe bude umět.
Nevěřit, znamená vzdát se. A proto věřím…
.
