Nevím jak Vy, ale já začínám být pomalu, ale jistě, alergický na slovo – údajně. Možná jste si toho také všimli, s jakou oblibou toto slovíčko používají veřejnoprávní média…
Jak na České televizi, tak například na vlnách Českého rozhlasu, začalo se toto slůvko zčistajasna objevovat v souvislosti se zprávami o proběhlých demonstracích občanů nesouhlasících s přílivem uprchlíků z muslimských zemí, v jak českých městech, tak v některých evropských metropolích, ke kterým došlo o uplynulém víkendu. Dle mého názoru jde o jasný záměr a direktivu ze strany vedení těchto institucí.
Ze zpráv jsme se měli možnost dozvědět, že demonstrace byly svolány na protest proti ÚDAJNÉ islamizaci Evropy.
Dochází zde k učebnicovému příkladu manipulace s veřejným míněním, k podprahovému podsouvání informací, které mají za úkol pomalu a plíživě naočkovat občanům do vědomí informace, že současná uprchlická krize není krizí FAKTICKOU, že jde jen a pouze o krizi v hlavách protestujících, o radikální xenofobii, zbytečné obavy a fašizaci těch, kdož se podobných akcí osobně zúčastní.
S tím nemohu absolutně souhlasit.
Jistě se mezi těmi tisíci lidmi, kteří o uplynulém víkendu demonstrovali, najde řada těch, kdo mají skutečně problém s definicí slova demokracie, řada těch, kteří mají opravdu násilnické sklony a v jejichž hlavách dlí duch fašismu. To žádný soudný člověk nemůže popřít. Tací lidé zde budou vždy, a vždy tady také byli, my dnes máme jen tu výhodu, že díky historických zkušenostem už víme, kam takové lidi zařadit.
Na druhou stranu je zde drtivá většina lidí – občanů a účastníků demonstrací, kteří netouží po žádných plynových komorách a koncentračních táborech pro lidi muslimského vyznání, naopak těmto lidem jde o to, o co by mělo jít každému rozumnému a zákonů dbalému člověku především, člověku, kterému záleží na bezpečné budoucnosti, na dodržování svobody úzce svázané s pořádkem, s právy evropského občana na život v klidu a míru.
To, že se veřejnoprávní média tak okatě snaží překrucovat skutečné myšlenky a záměry občanů, svědčí jen a pouze o tom, s kým má občan co do činění. S klikou, která má moc vrtěti psem, na úkor pravdy.
Samozřejmě, že zde existuje i skupina lidí, a nedá se říci, že by byla malá, která zastává zcela opačný názor na současnou uprchlickou krizi. Lidé z tohoto tábora nepociťují obavy ze sílícího vlivu islámu na dění v Evropě, naopak považují jeho příliv a jakési promíchávání islámu s evropskými kulturními tradicemi za užitečné, a do budoucna prospěšné. Ne nebudu těmto lidem spílat, oni v podstatě také využívají práv, které jim naše evropské demokratické zřízení zaručuje.
I oni mají samozřejmě právo veřejně prezentovat svůj názor. Mají ale, jak se zdá, oproti svým názorovým oponentům jednu velikou výhodu – mají na své straně média, která by měla už z podstaty své existence informovat nezaujatě a o všem dění stejnou měrou objektivně.
Což se ovšem, alespoň podle mého názoru, neděje.
Slyšeli jste snad v souvislosti s proběhlými demonstracemi, že by se v České televizi, nebo například ve zpravodajství na českém rozhlase – Radiožurnálu, někdo z redaktorů, nebo komentátorů zmínil o tom, že se v Praze sešli jak odpůrci ÚDAJNÉ islamizace Evropy, tak i odpůrci ÚDAJNÉ xenofobie a ÚDAJNÉ fašizace naší společnosti…?
Asi těžko…
Když si rozebereme pohnutky lidí z obou táborů, dojdeme k zajímavému faktu. Zatímco odpůrci (PRAKTICKÉ) islamizace Evropy protestují proti cizím přistěhovalcům, ti druzí, zastánci přílivu uprchlíků, a de facto zastánci islamizace Evropy, demonstrují proti odpůrcům islamizace.
Jedni protestují proti něčemu cizímu, co pro ně představuje do budoucna riziko bezpečnostní, kulturní a dle zkušeností i faktické, ti druzí protestují proti vlastním lidem, proti udržení národní kulturní a zákonodárné tradice.
Já osobně patřím k těm prvním a z mého osobního pohledu nelze přeci přehlížet skutečnosti, které postupně vyplouvají na povrch, mám na mysli zejména do nedávna státní mocí tutlané problémy stran bezpečnosti například ve Švédsku, nebo skutečnosti, které vidíme, my co je vidět chceme, na předměstích mnoha francouzských, italských, belgických, a dokonce i německých měst.
Osobně znám několik lidí, kterým bezvýhradně věřím, a kteří se se mnou podělili o své vlastní zkušenosti z některých evropských měst. Lidi, kteří mně popisovali problémy a stav na předměstích, kde už pouze chůze po ulici představuje pro „bílého“ Evropana vážný bezpečnostní problém.
Lze snad ignorovat informace, které se nedávno objevily v některých médiích, pojednávající o tom, že existují např. ve švédských městech místa, se kterými si tamní policie doslova neví rady, a nemůže tak v těchto místech zaručit bezpečnost, dodržování a vymáhání jinak platných zákonů?
Lze snad tvrdit, že pokud by došlo k větší koncentraci uprchlíků z islámských zemí na našem, českém území, v našich městech, že by to zde vypadalo za pár let jinak?
Myslím, že každý, kdo se v sobotu zúčastnil demonstrací proti ne „údajné“, ale proti PRAKTICKÉ islamizaci Evropy, má v této otázce jasno. A v čem ještě musí mít takový občan jasno?
V tom, že česká veřejnoprávní média, a bohužel i několik soukromých, lidem lžou, překrucují skutečnost, dělají z lidí hlupáky a nadržují jedné skupině před tou druhou.
A to ne ÚDAJNĚ, ale FAKTICKY!
