Je to pár dní, co nejen naše sdělovací prostředky rozhýbala aféra týkající se závadného masa z polských jatek. Tahle záležitost je pro mě osobně potvrzením toho, co už si myslím dávno…
.
Jak se aktuálně ukázalo, alespoň pan ministr zemědělství to tvrdí, tak maso z inkriminovaných polských jatek bylo v některých pražských restauracích vydáváno za maso pocházející z dobytka z Argentiny. Kdo někdy jedl steak z dobytčete z této jihoamerické země, jistě ho překvapila křehkost, chuť a vůně té flákoty masa.
V případě původu takového kvalitního a chutného masa může to argentinské trumfnout snad už jen japonský Kobe steak. Jinými slovy, drzost restauratérů, za takto kvalitní produkt vydávat maso z Polska, i když prý v tomto případě nešlo údajně o maso závadné, jako tomu bylo u masa z nemocných krav z dotyčných jatek, je do nebe volající.
Ale nejen to, zároveň to bohužel ukazuje na smutnou skutečnost, že se nelze spoléhat ani na cenu (jistě si umíte představit, jakou cenu si za takový „argentinský“ steak v některé z těch restaurací asi řekli…) ani na deklarované údaje o původu masa a potravin u nás se prodávajících. Obávám se, že tento případ s falešným původem hovězího je jen špičkou ledovce. Možná jsem tak trochu schizofrenní, ale já mám v sobě zakódovanou značnou nedůvěru k našim prodejcům, respektive k prodejcům u nás provozujících svou živnost – ony restaurace prý podle ministra Tomana (ČSSD) jsou z řad asijských, ale prý pozor, ne čínských.
Osobně mě docela štve, že pan ministr neřekne na plnou… ústa, o jaké restaurace konkrétně jde, proč se musíme smířit s tím, že podvodníci zůstávají v anonymitě a nelze si na ně, jakožto na lidi překračující zákon, jednoznačně ukázat prstem a říci nahlas – to je podvodník.
To mi připadá jak tristní, tak i příznačné pro politické, a nejen politické klima u nás. Nedokážeme, netroufneme si přímo a adresně poukázat na to, co je špatně, furt okolo toho běháme, jako kolem horké kaše, jen aby se náhodou někdo nerozčílil, že porušujeme jeho „právo“ činit zakázané a porušovat dané.
Jak už jsem předeslal, obávám se, že kauza polské maso je jen špičkou ledovce. Sám za sebe se domnívám, že takových švindlů ohledně potravin se na nás šije denně spousty a všude možně. Je sice hezké, že máte někde v supermarketu v úseku masa ceduli, na které se píše, že máte jako zákazník právo dozvědět se od obsluhy konkrétní údaje týkající se původu toho kousku kližky, co jste si právě vhodili do nákupního vozíku.
I kdybych se té Ukrajinky za pultem zeptal, z jaké přesně krávy, nebo býka, že to maso je, kde se narodil-a, kde byl-a vykrmen-a, kde poražen-a, kdy poražen-a, dost pochybuju, že by se mi takových informací skutečně dostalo – i kdyby byly pravdivé.
O kusu masa na talíři v nějaké restauraci ani nemluvě…
Kšeft je především o tom, levně koupit, draho prodat. To je základ, od kterého se bohužel dost často někteří obchodníci odrážejí až nad, nebo spíše pod hranici zákona. Tací nepoctivci prostě přišli na to, že TO JDE, podvádět, že to vynáší a že to málokdy praskne.
Takže to risknou.
K čemu jsou pak kecy o tom, jak musíme my sami, my, spotřebitelé chtít jíst kvalitě, nekupovat si nejlevnější šunt a jak musíme v zájmu svého zdraví umět si spočítat, že levné se nám nevyplatí, když v případě, že se rozhodneme dát si steak z argentinského býčka (porce bratru za 1000,- Kč…), dostane se nám kusu masa z bůh ví odkud, jen ne z Argentiny, o kvalitě ani nemluvě.
A to není jen otázka masa, jsem přesvědčený, že zákazník je lovná zvěř, která je šizena na všech úrovních potravinového řetězce. Chcete si koupit zeleninu v bio kvalitě? Fajn, zaplaťte třikrát víc než za „obyčejnou“ zeleninu. Že se ukáže, že to bio vůbec není bio? No co, to byl jen omyl, zákazníku, to víte, chybička se vloudí…
Ano chybička se vloudila, stejná, jako v případě toho polského masa z nemocných krav – ta chyba byla v tom, že na to nějaký šťoura přišel. A ti šíbrové, co mají z takových kšeftů love, ti nelitují toho, čeho se dopustili, ti litují jen toho, že se jim na to přišlo.
Vláda prý chystá na hranicích kontroly dovážených potravin, no sláva, to je nápad, panečku, to by jeden nečekal. Takové opatření s výbuchem vznikne, chvilku bude zářit, aby se spolehlo na účinek času, který všechny hrany otupí…
Na všechno se časem zapomene a zase bude klid. Zase budou všude moudra, jak máme jíst zdravě, šetřit sebe, ale ne své peněženky, zase se bude šunt vydávat za kvalitu a my zase nebudeme mít možnost si to nějak ověřit.
.
