Co je to iluze? No, snad, že bude na světě hezky. Třeba k tomu stačí slyšet hlas houslí a harf…
Přestaňte zbytečně klít, jenom bohatství ctít,
krutí k druhému být, snad i chtít ublížit.
Chtějte raději hned, nejlépe zrovna teď
si na lásku sáhnout.
Proč nechtít po louce jít, hned teď s láskou žít,
štěstí na dlani mít, vánek chtít políbit.
Bok po boku jít, dlaň svou v dlani mít,
dívku krásnou.
Možná to nebude hned, a co má být,
snad se nezboří svět, lepší než zloby jed,
bude, když nám všem ten náš svět
zavoní láskou.
Poslyšte hlas houslí a harf,
zastavte čas, co utíká v nás,
co nám jako písek,
jak zlatý proud štísek
prsty protéká.
Postavte dům, zasaďte stromů sněm,
dívce pohlaďte tvář,
tělo a syna v něm,
vyjděte ven, teď žijte svůj sen
a to všechno s láskou.
Vždyť nebýti jí, není tu žádný z nás,
láska je zázrak, Vaše svatozář,
tak jako slunci jí nastavte tvář
a nechte ji vládnout.
Nebojte se vrásky mít
a šedivý vlas,
a co má být, si řekněte zas,
až bude chtít ten krutý čas
zas pláštěm mávnout
S láskou přišli jste k nám
a žili jste v ní,
po celý čas, po spoustu dní,
vzpomínky v nás nevyblednou
a snad nezestárnou.
A tak poslyšte hlas houslí a harf,
zastavte čas, co utíká v nás,
co nám jako písek,
jak zlatý proud štísek
prsty protéká.
Postavte dům, zasaďte stromů sněm,
dívce pohlaďte tvář,
tělo a syna v něm,
vyjděte ven, teď žijte svůj sen
a to všechno s láskou.
Vždyť nebýti jí, není tu žádný z nás,
láska je zázrak, Vaše svatozář
tak jako slunci jí nastavte tvář
a nechte ji vládnout…
