Cesta našeho prezidenta Zemana do Číny momentálně mohutně rezonuje našimi médii, možná i díky jedněm kopačkám a jedné hokejce, které tam letí s ním…
.
Asi nikdo nepochybuje, že pan prezident Zeman létá do Číny rád. Někdo tvrdí, že si tam naplno užívá toho, čeho se mu prý doma nedostává, totiž pozornosti, úcty a poklonkování. Já o tomhle důvodu dost pochybuju, naše země, ani její přední politický představitel, nejsou pro giganta, jakým Čína je, ničím více, než muškou přilétnuvším za sloní ucho.
Je ale dost dobře možné, že si náš pan prezident s tím čínským prostě obyčejně lidsky „sedli“. A proč ne?
Do Číny jezdí kde kdo, a také náčelníci Číny jezdí kde kam. Není ani trochu pravda, že by se Zeman dopouštěl nějaké zrady (nevím tedy čeho, nebo koho…) tím, že se s čínskými představiteli setkává a že si s nimi v nějakém směru notuje.
Čína, ať se to někomu líbí, nebo ne, je jednou z mála zemí, bez kterých si nedokážeme představit současnost. Ať už se to týká naší práce, kde nám jsou čínské výrobky neustálými společníky, nebo i našich domovů, kde také každý druhý výrobek nese na sobě označení, že byl právě v Číně vyroben.
A nejen to, Čína má své dlouhé prsty v mnoha a mnoha společnostech a komoditách, které doslova hýbou celým světem. A opět – nemusí se to někomu líbit, ale je to tak a nikdo na tom nic nezmění. Čína je mimo jiné i dosti značným věřitelem státních dluhů mnoha zemí, v neposlední (a možná že i v hlavní…) řadě, jsou to USA, které Číně dluží nemalý peníz. Čína v mnoha případech kašle na to, čemu my, na Západě, říkáme lidská práva. To je neokecatelný fakt, se kterým ale nikdo nic nenadělá. Číňané jsou takhle zvyklí žít tisíce let, a podobně, jako v mnoha zemích světa například v přístupu k právům žen není situace nejlepší, s čímž se (zatím) děje málo co, stejně tak v Číně nic nenasvědčuje tomu, že by se styl života jejích občanů nějak markantně změnil.
Co je ale důležité - Čína i přes tuto skutečnost „jede“ dál. Její průmysl je rozjetý, jako vlak, dokáže využívat moderních technologií, jako málokterá jiná země. Když se dnes podíváte na některá čínská moderní města, máte pocit, že jste se ocitli na planetě o nějakých sto a více let napřed.
Samozřejmě, že ten pokrok není zadarmo, životní prostředí dostává ze strany Číny pěkně na frak, ale na tom také není nic divného, ony i jiné státy světa, dokonce velmoci, na tom nejsou ve vztahu k životnímu prostředí i přes velkohubá prohlášení o moc lépe.
V současnosti jsme svědky určitého zápasu, který není veden tanky a děly, přesto má atributy války. Mnoho států světa na popud USA do Číny na jedné straně šijí, jako záminka dobře posloužila například firma Huawei, nad čímž když se v současné situaci všech ostatních „špionážních“ technologií, co úzce souvisí s našimi životy zamyslíte, musíte se jen pousmát. Na straně druhé si ale stejní kritici všeho čínského dobře uvědomují, že bez Číny to prostě nepůjde.
Když si tuto skutečnost uvědomuje francouzský prezident, nebo německá kancléřka, stejně, jako představitelé Velké Británie, proč bychom se měli my, v naší malé zemi, divit, že to samé si myslí i náš prezident?
Kdyby jím nebyl pan Zeman, ale někdo jiný, také by mu bylo vyčítáno, že prohlubuje styky se zemí, která dnes určuje běh světa – znovu opakuju, ať se to někomu líbí, nebo ne, je to tak?
Je pravdou, že u nás i přes snahu prezidenta o vyšší investiční zainteresovanost Číny, tato moc zatím nepředvedla. Ono také je třeba si položit skromnou otázku, čím bychom mohli mít pro molocha Čínu tak veliký význam, aby k nám sypal jednu miliardu dolarů za druhou. Mnoha lidem chybí uvědomění si, že naše malá zemička není pupkem světa, že ani to, co u nás vzniká, zase není nic tak moc převratného, aby to mohlo zajímat někoho, kdo točí kolem dějin.
Snad jen ty kopačky a hokejky, ty máme dost výjimečné, ale bude to stačit, řečeno slovy klasika…?
Podtrženo sečteno – cesta prezidenta Zemana i se všemi těmi finančníky, sportovci a co já vím s kým vším, do Číny, není ničím, co by se dalo nazvat v jakémkoliv směru převratné. Nestojí to ani za vlnu kritiky, protože na tom není nic zlého, ani to nestojí za veliký jásot, protože ani stovkami podobných cest se naše malá země větší nestane.
Může ta cesta přinést nějaké nové kontakty, nějaká nová pracovní místa, může dojít v nějakém směru k nějaké spolupráci. My jsme tady a stejně tak je tady i Čína. Používat ji jen jako klacek na prezidenta je hloupé a hodné malých děcek. I kdyby tam nedohodli vůbec nic, udržovat kontakty s jednou z největších ekonomik světa nám rozhodně nemůže uškodit.
A je úplně jedno, kdo od nás do té Číny letí.
.
