Když se dívá pekelnou dírou na dnešní svět, musí si zoufat. Tolik energie vyčerpal, tolik prostředků promrhal, a ono bylo řešení tisícileté německé říše tak nadosah… a přeci na něj nedosáhl…
Mohl mít všechno, jen by na to musel jít trochu jinak, než jak to prováděl. On, místo toho, aby se silnými zasedl kolem jednoho stolu, a uplácal s nimi velkolepý pakt, ve kterém by díky pověstné německé píli, svědomitosti a vrozeném pocitu nadřazenosti stejně nakonec hrálo Německo prim, on silným sousedům vyhlásil válku.
Pral se s Francií, kterou sice dobyl, ale moc platné mu to ve finále nebylo. Pral se s Anglií, kterou se mu pokořit vůbec nepodařilo, pral se s celou Evropou, když nepočítáme pár bezvýznamných vlezdoprdelkovských národů, včetně Itálie. Pral se nakonec i s Amerikou, za což dostal parádně po hubě.
Pral se s kdekým, místo toho, aby si u kulatého stolu zajistil to, čeho jsme v Evropě svědky dnes. Občas se někdo zamyslí nad tím, co by se stalo, kdyby měl Hitler k dispozici stroj času, a mohl tak navštívit časy budoucí. Někdo si myslí, že by v takovém případě odvezl zpět do své doby plány na atomové zbraně, neviditelná letadla, neslyšitelné ponorky, na radary, co vidí vyrůstající chlup na muším zadku, co vyraší za dva dny.
Jenže to je omyl.
Hitler, kdyby opravdu mohl navštívit naše časy, a měl možnost se pak vrátit zpět do své doby, odvezl by si sebou sice také lejstra, ale úplně jiného rázu.
Odvezl by si vlastně jen jedno lejstro – kopii Lisabonské smlouvy.
Kdyby se to stalo, dosáhl by díky inkoustu naprosto všeho, čeho se marně snažil dosáhnout železem. Inu, to už slavný spisovatel Mario Puzo ve svém Kmotrovi jasně psal, že šikovný právník s aktovkou, dokáže nakrást víc, než celá banda ostrých hochů s pistolemi…
Jen jedna věc musí Hitlera v tom pekelném kotli těšit. A sice vědomí, že čeho se nepovedlo dosáhnout jemu, to se podařilo dokonce jedné ženské árijské krve.
Kdyby měl Adolf možnost mít v pekle kobylu, jistě by jí dal jméno Angela…
