Budu řídit váš stát, jako firmu. Jako mou firmu…

Nebojte se, nebudeme kecat, budeme makat. Jako na svém a do toho si kecat nenechám, ehm… nenecháme. Uvidíte, bude líp…

.

Mně samozřejmě určitě. Obklopím se samými odborníky, a když náhodou nebude někdo odborník, bude stačit, když mi půjde na ruku. Koho nezkrotím, toho vyměním, koho nepřesvědčím, toho znemožním.

Možnosti jsou…

Bude stačit, když si dosadím svoje lidi na všechna klíčová místa ve státní správě, hlavně co se justice, spravedlnosti a policie týká. Kdyby náhodou z těchto stran hrozilo nějaké ohrožení mého plánu, jak řídit tuhle firmu, pardon, stát, zajistím si pevné kramfleky odvoláním nepohodlných, dosazením vděčných a ochotných.

Vás se tohle vůbec nebude týkat, vůbec si z toho nedělejte starosti. Vy se budete mít dobře, budete jíst moje párky, přikusovat k tomu moje pečivo a číst si u toho budete moje informace z mých novin. Vidíte sami, že na vás myslím, na vás obyčejné lidi, na voliče, kteří jsou mi svatí.

Vy se nemusíte bát prakticky ničeho, vám já půjdu na ruku, přeci si to nerozházím se solí země…

Vím, jak na vás, chápu, že z vás moc peněz na daních, alespoň na těch okatých, co si umíte sami spočítat, nedostanu. Sice budete solit skrytě, ono daní se dá vymyslet nepřeberné množství a zamíchat je tak, že by se z toho prase piclo, aniž by vědělo, kolik a za co, ale z toho si taky nedělejte hlavu, znáte to – co oči nevidí, to srdce nebolí.

Vím, z koho dostanu a pravidelně budu dostávat neustávající tok peněz na zaplacení všech těch tolik potřebných státních zakázek pro spřízněné firmy a společnosti všech nás, kdo spolu mluvíme. Na takové věci je potřeba přesměrovat veliký balík peněz, to víte, žádný kšeft se nerozhýbe bez potřebného maziva, které je třeba ukapávat tam i onde, aby mašinérie klapala, jak má.

A koho že to budu dojit a prudit?

No, přeci všechny ty, kdo si mysleli, že když budou dělat sami na sebe, že to bůh ví, jak vyhrajou. Těm osolím živobytí tak, že se nebudou stačit divit. Daně jim pěkně natáhnu, zajistím jim taková pravidla mojí hry, že budou solit, kudy budou chodit. Ty, kteří by snad chtěli konkurovat mým společnostem, pardon, mému státu, jednoduše pohltím, zničím, nebo znechutím. To víte, když budu řídit stát, jako svou firmu, tak musím dbát i na to, že mezi firmami vládne konkurenční boj. A stejně, jako se jedna firma snaží ve světě byznysu vyzrát na druhou, budu se já, představitel státu, vedeného jako firma, snažit vyzrát na konkurenci.

Nebojte se, zajistím si, pardon, zase… zajistím státu, příslušné dotace z fondů EU. Na tom vyděláte i vy, mnoho z vás, z vás, kdo pracujete pro mě. Budete mít práci, budete mít plat, párky, chleba a vůbec, však vy víte…

Kdyby se náhodou stalo, že by někdo začal vrtat do dotačního systému mých firem, tak to pozor, leda tak baraní kokot! V takovém případě si zajistím podporu všech lokajů z dozorčí rady, pardon, já vím, vlastně jsem chtěl říci z vlády, kteří se za mě, za moje firmy, tedy i za vaše živobytí, postaví.

Jak říkám od začátku, nemusíte se vůbec ničeho bát, mám to promakané.

Čau, lidi!

.