Ano, paní Krusic, v metru se opravdu nežebrá!

Tak se nám kolegyně blogerka, paní Beata Krusic, rozvášnila, tentokrát se terčem jejích výtek stala dozorčí stanice metra, která si drze dovolila dodržovat své povinnosti a nařízení…

.

Paní Krusic se podle jejího článku nelíbí, jak se ve stanici metra vypořádala tamní dozorčí s člověkem, který v prostoru metra žebral. Dozorčí využila k upozornění pána, že porušuje předpisy, tamní zvukovou aparaturu, a tak se z reproduktorů v metru ozvala slova, která prý pána ponížila, neb zaznělo hlášení, že v prostorách metra se nežebrá…

Podle paní Krusic se měla dozorčí stanice zachovat zcela jinak, prý jí nic nebránilo na dvě minuty zamknout svou dozorčí „kukaň“, dojít k žebrajícímu člověku a tichým hlasem ho upozornit na to, že cosi porušuje…

Jak vidno, paní Krusic si řadu věcí představuje, jako onen pověstný Hurvínek válku. Vůbec netuší, že dozorčí v metru má nějaké závazné pokyny, že musí dodržovat přesně daná pravidla. Že pokud by ona dozorčí svou „kukaň“ opustila, přestala by se tak věnovat své činnosti, za kterou je odpovědná – totiž sledování monitorů, hlídání telefonického spojení s molochem zvaným metro, přičemž by se klidně mohlo během jejího výletu za žebrákem stát, že by někde ve stanici, nebo v provozu metra vůbec, došlo k něčemu mnohem závažnějšímu, třeba i k ohrožení zdraví či životů jiných cestujících. Pokud by se tak stalo a následné vyšetřování by ukázalo důvod, proč nebyla dozorčí na svém místě, odskákala by to s plnou parádou.

Před žádným soudem by totiž neobhájila svou absenci na svěřeném stanovišti tím, že se rozhodla nepoužít staniční rozhlas (právě k takovým upozorněním a účelům určený…), a že se namísto toho vydala žebráka organizovat sama osobně.

Paní Krusic navíc vadí, že dozorčí podle všeho upozornila policejní hlídku, která šla pána fyzicky řešit. Absolutně mi uniká, co na takovém postupu vidí paní Krusic nepatřičného? V diskusi pod jejím blogem se jejího názoru zastává i kolega bloger, pan Braun. Tento autor často píše oslavné články na bezpečnostní a zpravodajské složky státu Izrael. Že paní Krusic nenapadne jedna důležitá okolnost celé situace, to mě možná až tak nepřekvapuje, že to ale nedojde autorovi, který by o práci bezpečnostních složek asi něco věděl měl (…???), to mi hlava nebere.

Co by asi tak paní Krusic a pan Braun říkali v případě, že by ten žebrák, bezdomovec, či co to bylo za člověka, na tu paní dozorkyni stanice, kdyby ho přišla osobně řešit, za její snahu ho vykázat, zaútočil a třeba ji pobodal. Takové případy se stávají, často se stane cílem útoku člověk, který podobné existence řeší sám. Do hlav lidí bez domova, mezi kterými je spousta schizofreniků, nebo lidí jinak duševně nemocných, nikdo nevidí.

Od toho je zde policie, která je na podobné úkoly přesně školená a cvičená, hlídka má u sebe prostředky, často k takovému úkolu nezbytné. Od toho je policie zřízena a placená, aby takové situace řešila, nikoliv dozorčí stanice metra.

Opravdu je tak těžké pochopit jednání dozorčí, která udělala přesně to, zač je placená, zač je odpovědná, že konala přesně v duchu pověření…?!

Vidí problém, využije místní rozhlas, když se věc nemění, žádá o součinnost policii. Neriskuje svůj život ani svoje zdraví, dál si plní své povinnosti.

Ta dozorčí zasluhuje pochvalu, zatímco paní Krusic a pan Braun spíše nesouhlas.

Ano, v prostorách metra se opravdu nežebrá, přes to nejede vlak, i kdyby ho řídila paní Krusic osobně…

.