Jak známo, co není zakázáno, to je povoleno. Mezírky mezi paragrafy jsou uzounké, pokud ale někdo ví, jak se jimi protáhnout, většinou neprohrává…
.
Jak se ukázalo, Andrej Babiš měl v určité době sakra dobré právníky, poradce v oblasti práva, kteří mu svého času hodně dobře poradili, jak to udělat, aby se pověstný vlk nažral a nikdo mu to nemohl vyčíst.
Každý z nás jistě známe nějaký ten případ, kdy se lidsky a morálně měřeno, někdo dopustil nějaké menší, nebo větší sviňárničky, přesto ale z pohledu práva jako takového nebylo možné dotyčného výtečníka potrestat. Takových případů je mnoho, často se jen se skřípěním zubů dozvídáme, že ten a ten gauner nemůže být potrestán, protože ač to odporuje zdravému rozumu, právo a zákony na něj jsou krátké.
A přesně to může být i případ pana Babiše.
Když se nad věcí důkladně zamyslíme, tak jaká je vlastně práce právníků, kteří zastupují své klienty? Pokud nejsou na straně obžaloby, ale naopak, vždy se snaží najít právě ony skulinky v zákonech, díry, chcete-li, aby svého klienta z nějakého toho obvinění vysekali. Mnohdy jsou úspěšní, kdyby ne, asi by se neměli páni právníci a dámy právničky tak dobře, jak se většinou mají…
Celá kauza Čapího hnízda je přímo ukázkovým příkladem takové chytré a vykutálené právnické práce. Všichni, nebo značná část z nás, víme, že vyčlenění z Agrofertu, následné pobrání dotace a ve finále opětovné přivinutí farmy Čapí hnízdo do Agrofertské náruče, smrdí na sto honů.
Jak to ale dle závěrů státních zástupců vypadá, bylo to ušito tak chytře, že je v tomto konkrétním případě justice doslova bezzubá, uličky mezi zákony byly odhaleny, promazány slizem a bylo jimi proklouznuto. Můžeme se vztekat, můžeme dupat nohama a lomit rukama, a je nám to všem platné, jako onen pověstný zimník mrtvému.
Musíme si uvědomit, že takových děr v zákonech je nepřeberné množství, možností, jak tyto díry využít lidmi, co mají ty správné informace a možnost se v důsledku toho napakovat, třeba i na úkor druhých, je nepočítaně.
Jde vlastě o takový „šmejdismus“, jen v trochu větším měřítku, než je balamucení důchodců na výpravách za hrnci. Podvodníci a vyčůránci vůbec, jsou většinou vždy nejméně o jeden krok před zákonem, mnohdy se vlastně šijí nové a důkladnější paragrafy až následně a na míru nějakému nově objevenému příkladu, jak někoho ošulit.
Osobně si myslím, aniž bych kohokoliv nějak omlouval, že takových „menších Babišů“ máme kolem sebe něurekom. Jak dlouho jen trvalo, než se právně začala například postihovat hyenovitost s provozováním ubytoven pro sociálně vyloučené lidi, jejichž prostřednictvím, respektive prostřednictvím jejich sociálních dávek na bydlení, byl stát škubán, jako ještě živá slepice…?
A takových příkladů lze jistě nelézt ještě mnoho a mnoho. Dnes už by asi podobný trik panu Babišovi neprošel, ale viděno prizmatem zákonů a pravidel z doby, kdy se celá akce Čapí hnízdo začala uvádět v život, zřejmě, alespoň to dle rozhodnutí státních zástupců tak vypadá, nebylo možné Babišovi cokoliv vytknout.
Sice se na tom všem postavila dlouhá kauza, která zaměstnala nejen naši justici na dlouhých pár roků, ale nakonec to všechno asi přijde vniveč.
Jen aby bylo jasno - netleskám, neraduju se, nesoudím, nezatracuju, pouze konstatuju…
.
