"Nejvyšší čas začít plivat na Václava Havla". mrazivě přesný blog psychiatra Honzáka!

V posledních letech jsem mnohokrát svědkem zlehčování a omlouvání socialismu...vždyť nebylo tak zle, lidi měli práci a kde bydlet. Na to, jakým způsobem jsme byli sledováni a ti nejodvážnější zavíráni se rychle zapomíná.

Psychiatr Radkin Honzák, narozen 1939 píše blogy. Rád je čtu a s jeho vyzněním téměř vždy souhlasím.

Ten, který vyšel včera:

http://blog.aktualne.cz/blogy/radkin-honzak.php?itemid=35013

je stručný průřez socialismu a připomíná to, co jsme často radši vytěsnili z paměti...

Můj tatínek se v roce 1953 účastnil zmiňované demonstrace proti měnové reformě.

Následky si nesl celý život a STB mu dávala často najevo, že ví o jeho pravidelných návštěvách kostela ve Starém Plzenci při nedělní mši.

Mě se podařilo po vojně ve 22 letech získat devizový příslib. Bylo to díky spolužákovi z devítiletky, který byl členem tajného bratrstva, na jehož základě režim stál, či se občas kymácel. Po 14 dnech u moře ve Francii a návštěvě Paříže jsem měl koupenou jízdenku na určité datum. To, že jízdenka Paříž-Plzeň 2. třídou stála 1342 Kč, což byl téměř měsíční plat, nebylo to nejhorší. Bylo těžké se vrátit, ale slíbil jsem to a dotyčný člověk by měl celoživotní malér.

V kupé se mnou cestovala maminka s dcerou z Peru. Poznávaly evropské země během 3 měsíců. Vše probíhalo v pohodě, až jsme dorazili na hranice SRN . ČSSR. Neurvalí celníci na vystrašené ženy česky spustili, zda nevezou nějakou pornografii či televizor a sami se těm nejapným vtipům smáli. To umocňovali nenávistní vlčáci, kteří zvenku skákali na okna a děsily cestující. 

Pomalu se blíží 30. výročí sametové revoluce. Ten, kdo se nejvíc zasloužil o to, že žijeme v relativně svobodné době je terčem útoků. Od lidí, kteří mu nesahají po lem ponožek. Dva nejhlasitější se v teple kanceláří Prognostického ústavu hrdinně účastnili budování socialismu.O to víc se cení pana Honzáka. Je to především slušný člověk a děkuji za tuto vzpomínku na Václava Havla!