Nechtěla bych být v dnešní době kantorkou !

Položme si otázku zda jsme to s demokratizací školství poněkud nepřehnali a zda forma jakou ji chápou děti a zejména jejich rodiče není cesta do pekel

Před pár dny se tady řešil případ, kdy si dva vejlupci natočili paní ředitelku na mobil, video umístili na net a když byli po právu potrestáni, jejich rodiče vyvolali takovou aféru, že paní ředitelku prošetřovalo město i školská inspekce. No ať se na mě nikdo nezlobí, ale kam jsme to dospěli !!!

  Já jsem chodila do školy za hluboké totality do první třídy jsem nastupovala v roce 1973, dnes se ve školství, byť nepřímo, pohybuji zase. A musím říct, že to co vidím se mi pranic nelíbí. Kam se ztratila úcta ke kantorovi, elementární poslušnost žáků a hlavně jaké hnutí mysli postihlo většinu rodičů, že se chovají tak jak se chovají!

  Uvedu případ co jsem zažila na vlastní oči a asi dosmrti na něj nezapomenu. Jezdíme po školách a školkách v republice i zahraničí s loutkovým marionetovým divadlem. V jedné školce v Karlových Varech jsem byla svědkem scény, kdy paní učitelka požádala asi čtyřletého chlapce těmito slovy. ,, Pavlíčku jdi si uklidit ty hračky ,, dostalo se ji odpovědi  ,, jdi do prdele ty krávo ,,  Nevěřila jsem vlastním uším a být to na mě tak milý Pavlíček by v ten moment chytil pár na zadek aby si pamatoval, že takhle se nemluví ! Paní učitelka stála v očích se ji objevily slzy a nezmohla se ani na slovo. Mě svrběla dlaň ! Po chvíli se naskytla chvilka kdy jsme si mohly popovídat a já se zeptala zda to tak nechá. Smutně a zároveň naštvaně odpověděla. ,, A co můžu dělat? Zvýšit na něj hlas nemůžu, jednu mu střihnout už vůbec ne a přívětivé domluvy nefunfují. Nejhorší je že to od něj chytají další děti, navíc dětem ubližuje, bije je a kouše a my nemůžeme vůbec nic. Pokoušeli jsme se to řešit s rodiči, ale výsledek byl, že nejsme schopny děti zvládnout a následovala stížnost ke zřizovateli. ,, jen jsem stála a tiše jsem nechápala.

  Kladu si otázku, co z milého Pavlíčka vyroste. Obávám se však, že slušný čkověk to věru nebude. Pamatuji si , když já jsem chodila do školy a něco jsme vyvedli, a že to nebylo jednou ani dvakrát, dostali jsme pár facek a bylo to . Doma jsme ani necekli protože by jsme chytli další. Prostě pro nás byl kantor autorita a ačkoli jsme si mnohdy mysleli něco dost nelichotivého, musela by nám huba upadnout kdybychom to měli říct nahlas. Dnes mohou žáci všechno, mohou kantorovi nadávat, zesměšňovat jej, natáčet si své hrdinství vůči kantorovi na mobil a pak to ještě zveřejnit a v podstatě se nic neděje. Nějaké důtky a dvojky z chování dnešní mládež věru neřeší. Však co on už si to s tím nemožným kantorem tatík vyřídí , to bude koukat!!!

My jako děti když jsme něco provedli, třeba vysklili sousedovi balonem okno, prostě se to nechalo zasklít my jsme dostali pár facek a bylo to, jenže my jsme to okno nevysklili schválně! Dnešní mládež se skvěle baví tím že v celé ulici vysype popelnice počmárají na co přijdou a pod.

Jeden pan ředitel na malotřídce na jižní Moravě mi řekl, že by v dnešní době na vyšším stupni učit nemohl, protože by při své povaze nevylezl z kriminálu. 

Kladu si otázku, zda by nebylo užitečné krom dětí taky vychovávat rodiče aby pochopili, že svou schovívavostí a nevšímavostí prokazují svým potomkům medvědí službu !!!

Myslím si že by se měl kantorům přiznat statut veřejného činitele a významě snížit hranici trestní odpovědnosti. Já vím že represe nevyřeší vše ale když to jinak nejde...

Na závěr jednu krásnou větu Vladimíra Menšíka ,, Pár facek v pravou chvíli je lepší argument než o tom za čtrnáct dní planě kecat na rodičovském sdružení :o)