Tak soud rozhodl v kauze nevychovaného spratka. Pro matku snad dobře, zprostil ji obžaloby, pro dceru už méně!
nevím nakolik jste obeznámeni s touto kauzou, ve zkratce, matka skončila před soudem za týrání své patnáctileté dcery jen proto, že ji nutila uklízet, učit se, nedovolovala ji toulat se po nocích s podivnou partou... Už jen pouhý fakt, že se tento případ dostal před soud je poněkud tristní. Myslím, že matka se ničím neprovinila (chtěla po svém dítěti to co je samozřejmé a běžné v každé slušné rodině)a ten zpovykaný fracek co si dovolil na matku žalovat by zasloužil pětadvacet na holou! Kam jsme to dopracovali v naší společnosti, dětem se neustále nalévá do hlavy jaká mají práva ale jaksi jim příslušní nalévači zapomínají říct, že existují i povinnosti!!! Kam se poděla úcta k rodičům. Můj otec své mamince do smrti vykal a nikdy byť jako dospělý by si nedovolil, na matku křičet, či na ni nedejbože vztáhnout ruku! Dnešní děti a mládež mají plná ústa práv, která jsou schopna prosazovat za každou cenu. Víte, já jsem v jednadvaceti, čtrnáct dní před svatbou přišla domů skoro ve dvě ráno. Jednu jsem chytla od otce hned mezi dveřma, druhou od futer! Ani jsem nepípla! Věděla jsem proč! Ne proto, že jsem přišla pozdě, ale prostě proto, že jsem nedala vědět, a oni se o mne báli. Tenkrát, jsem sice cítila pokoření, nicméně dnes, když mám pětadvacetiletého syna vím co to je. Taky trvám na tom, že chci vědět kdy příjde a pokud se zpozdí pošle sms. Nerada bych zažila ještě jednou to co před rokem, kdy mi v půl jedné v noci volali ze špitálu, že je syn po vážné autonehodě. Ale vraťme se ke kauze, matku sice osvobodili, nicméně dcerunka může zůstat u babičky, která ji nechává volnost a neřeší její prohřešky!!! Je takový zločin snažit se vychovat dítě aby z něj byl vzdělaný, poctivý a pracovitý člověk? Co z takového dítěte vyroste, když mu soud v podstatě dal za pravdu! Myslím si, že všechny ty linky bezpečí a podobné instituce jsou pro kočku, alespoň ve většině případů, neboť v dané chvíli zohledňují jen jednu stranu. Audiatur et altera pars- budiž slyšena i druhá strana. Tak by to mělo být jenže není, tudíž dítě si do telefonu postěžuje jak je týráno a pracovníci linky bez toho aby si ověřili zda dítě nelže či nepřehání mu začnou citovat jeho práva! Spíše než dětem vtloukat do hlavy jejich práva by jim mělo být neustále opakováno, že jejich rodiče až na vyjímky chtějí pro ně to nejlepší a že si za to zaslouží jejich úctu a lásku a ne odsouzení!
