JUDr. Milada Horáková se svými činy zapsala do naší historie velmi pevně. Dne 27. června 2015 tomu bylo právě 65 let od její smrti. Svým článkem bych ráda připomněla život této jedinečné osoby.
Milada Horáková se narodila 25. 12. 1901 na Královských Vinohradech. Její matkou byla Anna Králová, otcem Čeněk Král. Milada nebyla jedináček, měla sourozence - Martu, Věru a Jiřího. Dospělosti se ovšem dožila pouze ona a její sestra Věra, zbylí sourozenci zemřeli v dětství na septickou spálu. S Věrou si Milada udržovala po celý život kladný vztah. (Ústav pro studium totalitních režimů, ©2008–2014)
Milada začala studovat na reálném gymnáziu, odtud byla ovšem v roce 1918 vyloučena za účast na protiválečných demonstracích, které se konaly 1. května. Následně mladá studentka přestoupila na pražské gymnázium, které úspěšně dokončila. Maturovala v roce 1921 a po maturitě nastoupila na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy (ŽivotopisyOnline.cz, [b.r.]). Studium jí však ztížila osudová spála, kterou onemocněla v roce 1923, nad zákeřnou nemocí se jí nakonec podařilo vyhrát. V roce 1926 práva úspěšně dokončila, promovala dne 22. října. Studium práv jí přineslo i mnohé další, poznala zde svou první lásku, a sice Bohuslava Horáka, za kterého se 15. února 1927 provdala (v roce 1933 se narodila dcera Jana). (Ústav pro studium totalitních režimů, ©2008–2014)
Po absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy nastoupila M. Horáková do Ústředního sociálního úřadu hlavního města Prahy. Zlomovým okamžikem v jejím životě bylo seznámení s Františkou Plamínkovou - zakladatelkou Ženské národní rady. (Kadlecová, 2007) Do této organizace se Milada později zapojila, usilovala o zrovnoprávnění žen v legislativě, mnohé ženy také zastupovala před soudem. (Aktuálně.cz, ©2013) Na popud paní Plamínkové se zúčastnila v roce 1930 konference v Haagu, kde svými znalostmi a vědomostmi z oblasti práva zapůsobila na tamější odborníky. Milada se během života zapojila do několika spolků, jedním z nich byl také Československý červený kříž. (Pešáková, 2006)
Na začátku 2. světové války působila Horáková v odbojové organizaci PVVZ (Petiční výbor Věrni zůstaneme) a organizaci Politické ústředí. Její aktivita v těchto (a mnoha dalších) spolcích neunikla ani gestapu, dne 2. srpna 1940 byla zatčena (Osobnosti.cz, ©1996–2015). Vězněna byla nejdříve na Pankráci, později v Malé pevnosti v Terezíně, kde se setkala znovu s F. Plamínkovou (popravena). Po Terezíně následoval převoz nejprve do Lipska, poté do Drážďan, kde proběhl soud. Milada se u soudu hájila sama. Odsouzena byla k osmi rokům, svůj trest vykonávala ve věznici v Aichachu u Mnichova, odtud byla později osvobozena americkou armádou. (ŽivotopisyOnline.cz, [b.r.]) Po osvobození se vrátila zpět do Prahy, obnovila Ženské národní hnutí a aktivně se podílela na společenském životě (stala se např. místopředsedkyní Svazu osvobozených politických vězňů aj.).
Nástup komunistického režimu ovšem zbavil M. Horákovou všech idejí na lepší budoucnost státu, rozhodla se tak prezentovat své demokratické názory a aktivně začala vystupovat proti komunismu. V důsledku byla Horáková vyloučena ze všech svých veřejných funkcí, byla pronásledována a 27. září 1949 zatčena StB. (Totalita.cz, ©1999–2015) Vyslýchání probíhalo pomocí brutálních metod, kterým se ovšem nikdy nepoddala. Ve věznici na Pankráci se M. Horáková setkala se Zdenou Mašínovou, která zemřela 12. června 1956 v táboře nucených prací v Pardubicích. (Ústav pro studium totalitních režimů, ©2008–2014)
Proces s Horákovou probíhal od 31. května do 8. června 1950, Milada do poslední chvíle hájila sebe a své zájmy. Rozsudek padl 8. června, kdy byla odsouzena k trestu smrti oběšením. (Národní archiv ČR, ©2000) Poprava se konala 27. června 1950. Dodnes není známo, kde se nachází urna s jejím popelem, vydána rodině však nikdy nebyla.
POUŽITÉ ZDROJE:
PEŠÁKOVÁ, Kristýna. 2006. Ženské spolky jako cesta k ženskému vzdělávání: Bakalářská diplomová práce z oboru Sociální pedagogika a poradenství [online]. : 40 [cit. 2015-05-08]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/75043/ff_b_a2/diplomka.pdf
Magazín Osobnosti: Milada Horáková [online]. [cit. 2015-05-08]. Dostupné z: http://www.osobnosti.cz/milada-horakova.php
Totalita.cz: Milada Horáková [online]. [cit. 2015-05-08]. Dostupné z: http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_horakovam.php
Ústav pro studium totalitních režimů: JUDr. Milada Horáková [online]. [cit. 2015-05-08]. Dostupné z: http://www.ustrcr.cz/cs/milada-horakova
Ústav pro studium totalitních režimů: Zdena Mašínová [online]. [cit. 2015-05-08]. Dostupné z: http://www.ustrcr.cz/cs/zdena-masinova
KADLECOVÁ, Markéta. 2007. FÓRUM 50%: Františka Plamínková - Zapomenutá bojovnice [online]. [cit. 2015-05-08]. Dostupné z: http://padesatprocent.cz/cz/zpravodajstvi/frantiska-plaminkova-zapomenuta-bojovnice
ŽivotopisyOnline.cz: Milada Horáková: Jedna z velkých obětí komunismu (životopis) [online]. [cit. 2015-05-08]. Dostupné z: http://zivotopisyonline.cz/milada-horakova-25121902-2761950-jedna-z-velkych-obeti-komunismu/
Aktuálně.cz: Milada Horáková [online]. 2013. [cit. 2015-05-08]. Dostupné z:http://www.aktualne.cz/wiki/domaci/milada-horakova/r~i:wiki:3722/
Národní archiv ČR: Rozsudek (Milada Horáková) [online]. 2000. [cit. 2015-05-08]. Dostupné z: http://www.nacr.cz/sua/vystavy/horakova/rozsud1.html
