Nomen omen. Když je někdo pirátem, netají se s tím, že loupí a vraždí. Pokud to máme přijmout jako reklamní nadsázku, budiž. Vzhledem k velké oblibě strany Pirátů u mladých to však svádí k parafrázi citátu Winstona Churchilla:
"Kdo není ve dvaceti pirátem, nemá srdce. Kdo je ještě ve třiceti pirátem, nemá rozum".
Nomen omen. Když je někdo pirátem, netají se s tím, že loupí a vraždí. Pokud to máme přijmout jako reklamní nadsázku, budiž. Vzhledem k velké oblibě strany Pirátů u mladých to však svádí k parafrázi citátu Winstona Churchilla: "Kdo není ve dvaceti pirátem, nemá srdce. Kdo je ještě ve třiceti pirátem, nemá rozum".
Proč? Piráti, jejichž vznik souvisí se změnou náhledu na autorská práva díky rozvoji internetu, bezesporu posunuli debatu o svobodě globálních médií. Naši čeští Piráti si vzali "od každého něco". Okamura je okouzlil přímou demokracií, komunisté je okouzlili sektorovou daní a odvolatelností soudců. Jak si máme vysvětlit tolik rozporů v jejich programu, kdy na jednu stranu komunisty, SPD a hnutí ANO odmítají, na druhou stranu jejich vlastní program tyto populistické strany v mnohém kopíruje. Jak jinak než mladistvou nerozvážností si vysvětlit, že chtějí "všem zvýšit mzdy" a "všem snížit daně"? V praxi to funguje tak, že když zvýšíme jednu položku, druhou musíme snížit.
Piráti tvrdí, že neexistují levicová a pravicová témata. Tím potvrzují známou pravdu, že "kdo neuznává dělení na pravici a levici, je vždycky levičák". Piráti se tak zařazují ke světovému levicově liberálnímu proudu vedle ostatních socialistů, komunistů a zelených, byť se před svými voliči snaží tvářit jinak.
Velkým nebezpečím Pirátů je fakt, že většina jejich kandidátů vstupuje do politiky s naivitou bez politické zkušenosti. V této souvislosti nemohu nevzpomenout kandidaturu Vladimíra France na prezidenta, který svým vzhledem rovněž zaujal lidi alternativní a protestní, načež zcela konformně ve druhém kole podpořil Miloše Zemana.
Nedělám si iluze o straně Pirátů. Přeji mladým lidem jejich "Che Guevary", ale nechci jim zatajit, že lidé s podobným přístupem k životu nadělali v politice vždy více škody než užitku.
