Váchalův imperativ

  Josef Váchal pravil: „Lež vyhledávej, koho zradila pravda.“ Umělec, který pracoval s bizarními a absurdními náměty, se tímto strefil do černého. Svým citátem popsal příčinu chování značné části moderní společnosti.

Pravda totiž nemá alternativu. Pokud odmítneme pravdu, pak nám zbývá pouze nějaká forma lži. Odmítání pravdy leží nejčastěji v rovině emocionální. Neschopnost přijmout fakta a včlenit je do našeho myšlenkového systému. Bubliny sociálních sítí dnes dokážou uspokojit každého vyznavače nesmyslů. Všechny alternativce, spiklence, vyznavače jednoduchých pravd i složitých teorií.

size="12pt"Je paradoxní, že v rámci svobody slova tyto projevy nesmíme zakazovat. Musíme je strpět a jediným lékem na ně je vytvořit „protinázor“, jak to pěkně vyjádřila Lenka Bradáčová v rozhovoru pro MF DNES. Tedy žádná cenzura, ale trpělivé získávání důkazů a vršení argumentů v rámci regulérní diskuse. Ostatně, tento princip opět originálně vyjádřil Josef Váchal ve svém dalším citátu: „Světlem možno býti ve tmě, ne však temnem ve světle“.

Východiska - citace:

„Zastánci ezokravin nejsou obětí lhářů těžících z nedostatku informací. Rozhodli se

z vlastní vůle ignorovat ověřená fakta.“

Radek John v článku „Pomatenci a lháři“ z LN 26.7.2023

„Ortega měl daleko k doktrinářům všeho druhu. Patřil naštěstí k nemnoha evropským myslitelům, kteří v moderní době rozvíjeli sókratovskou metodu myšlení, jež je založeno na primární pochybnosti vůči našim utkvělým představám a východiskům.“

Vladimír Just ve článku „Ke kalamitnímu přemnožení druhu homo desolatus“ z týdeníku FORUM 27.7.2023

„A argumentem není, že se cítím být uražen nebo že ten druhý je utlačovatelský člověk, protože má tu či onu identitu. To se týká i normativní teorie, která usiluje o rovnost a sociální spravedlnost, i ta, a právě ta, se musí zbavit tohoto paranoidního a negativního pohledu.“

Maďarská politoložka Eszter Kovátsová: „Od identity zpět k argumentu“ - publikováno

v Salonu, příloze Práva dne 8.12.2022

„Otázka, zda chceme válku, nebo mír, je špatně položená. Skutečná otázka zní, v jakém světě chceme žít a za jakou cenu.“

Martin Dokoupil Škabraha v článku „Proč je třeba naučit se mít rád bombu“ - publikováno

v Salonu – příloze Práva dne 6.10.2022

„Líbí se mi, jak o tom mluví folklorista a etnolog Petr Janeček – říká, že skrze konspirační teorie lidé poukazují na to, co je na světě špatně, a taky třeba hledají řešení, a to je přece v principu pozitivní věc.

Navíc je důležité říct, že u spousty konspiračních narativů tolik nejde o konkrétní obsah jako spíše o nedůvěru v oficiální verzi událostí. …

To, že lidé ztratili důvěru v instituce a v média a nevěří oficiálnímu vkladu, je varovný signál, který musíme brát vážně.“

Marie Heřmanová o konspiračních teoriích „Je to druh sociální kritiky“ - publikováno v Salonu – příloze Práva 4.2.2021

„Zlo ale nemusí mít objektivní příčinu a racionální vysvětlení“

Petr Nagy v článku: Zlo nemusí mít objektivní příčinu a racionální vysvětlení“ v příloze 6/2017 Literárních novin.

„A tak se v rámci boje za svobodu projevu poznenáhlu ocitnete ve společnosti samých lidí, s nimiž nesouhlasíte, a divíte se, jestli tohle bylo v plánu. …

Takže jeho případ nakonec potvrzuje, že lékem na problematické názory není omezování projevu, ale naopak svoboda projevu. Jen je otravné, když je člověk v rámci toho bombardován zprávami o patáliích různých magorů, jež jsou stylizovány jako výzva k solidaritě.“

Martin Weiss v článku: “Holá svoboda projevu nestačí“ v týdeníku ECHO č. 30 ze dne 27.7.2023

„Chceme-li se zbavit škůdců, musíme je taky umět rozlišit.

První druh jsou bojovníci za mír. …

Švábi druhého druhu jednoduše nenávidí Západ tak strašně, že jsou ochotni podporovat dokonce i Rusko. …

Třetí druh je proruský aktivně a pociťuje k Rusku intenzivní vztah mezi láskou a strachem. …

Nejzajímavější je čtvrtý druh švábů: nutkaví hledači pravdy. Poznáte je snadno – říkají „Rusko nemusím, ale...“ nebo „je pravda, že …, ale taky je pravda, že...“ Povrchní dojem, že jde o chvalitebný projev kritického myšlení se rozplyne, když zjistíme, že propadají nějaké spiklenecké demenci. Odmítají věřit oficiálním verzím, ale následně uvěří verzi neoficiální.“

Jan Zrzavý v článku „Taxonomie švábů“ v sobotní příloze Lidových novin ze dne 8.4.2023

„My víme, že lžou, oni vědí, že lžou. Oni vědí, že my víme, že lžou. My víme, že oni vědí, že my víme, že lžou, ale stejně lžou.“ Alexandr Solženicyn