Slabá Občanská demokratická aliance. Taková byla vždycky, i v dobách svého největšího rozkvětu, kdy se snažila hrát roli „ODS s lidskou tváří“. Zahubila ji čtyřkoalice s Lidovci, ze které se již po roce 2002 nevzpamatovala.
Teď se ji pokouší resuscitovat Pavel Sehnal. Žel, ODA je stále slabá a ještě slabší.
Když si čteme program ODA, místy nevíme, zda-li se máme smát nebo plakat. Autoři programu se dopouštějí školácké chyby, když nerozlišují mezi strategií a zbožným přáním. Čtenář se tak dozví, jaký ideální svět si politici z ODA představují, méně se již dozví o tom, jakým způsobem by k tomu společnost měla dojít. Co si máme pomyslet nad hesly typu: „Urychlení práce úřadů“, nebo „Podpoříme zefektivnění zemědělství“? „Hašteření politiků nesmí bránit rozvoji měst“, „Zlepšení dostupnosti praktických lékařů, zubařů a pediatrů na území celé ČR“, „Škola nás musí naučit se učit“, „Soudy musí rozhodovat rychle“, „Je důležité to, co dýcháme, jíme a pijeme“, to jsou další perly z programu novodobé ODA. Kdyby podobný program napsal neúspěšný maturant, měl bych pro něj pochopení. Když jej sestaví tým vysokoškolských odborníků, podezírám je z prvoplánovité naivity nebo nějakých vedlejších úmyslů.
Nevím, možná se Pavel Sehnal inspiroval u hnutí ANO a domnívá se, že je možné naivního voliče přetáhnout kdykoli čímkoliv. Liberálně-konzervativní volič je však přeci jenom náročnější a o jeho přízeň dnes soutěží především ODS s TOP 09. Ostatně, programově má ODA nejblíže právě k TOP 09. Proč tedy neposílí její řady?
Drobení české pravice, neschopnost vytvořit pravicový konsensus, jehož příznakem je vznik nových stran se staronovým programem a nezkušenými nebo recyklovanými osobnostmi. Doprovodným jevem tohoto stavu je právě vznik ODA či Realistů, jejichž dopad na praktickou politiku je pak mizivý, nebo přímo negativní.
Demokracie tyto jevy umožňuje. Spolu s ostatními si však musím povzdechnout: „Škoda úsilí, které mohlo být vynaloženo účelněji jinde. V zavedených politických stranách, nad jejichž existencí tito novátoři ohrnují nos, ale kterým ve skutečnosti svým významem nesahají ani po kotníky.“
