Neznám krásnějších českých příjmení, než jakými jsou Kubišová – Kubiš.Tato mě provázejí od dětství, s nimi mám spojeny city upřímného vlastenectví a skromné, neokázalé pravdivosti.
Desku Marty Kubišové jsem si dokázal pouštět sám již od svých pěti let. To bylo v době, kdy nás v roce 1968 obsadili Rusové ( & spol.) a její „Modlitba“ ovládla srdce českého národa, který díky ní neztrácel naději. Autor textu Petr Rada se při jejím sepsání nechal inspirovat slovy J.A. Komenského, podmanivou melodii s neobyčejnou harmonií složil Jindřich Brabec.
Marta Kubišová se narodila 1. listopadu 1942 v Českých Budějovicích v době protektorátu. Za komunismu nemohla studovat a pracovala jako dělnice. Navzdory tomu dokázala 3x vyhrát Zlatého slavíka a později měla odvahu podepsat Chartu 77. Po roce 1970 byla komunisty pronásledována, život ani režim se s ní nemazlili, ale ona zůstala věrná ideálům, které vyzpívala ve své Modlitbě. Kam se na ni v tomto hrabou zlatý Kája a zlatovlasá Helena – při všem obdivu k jejich krásným hlasům!
Jan Kubiš se narodil 24. června 1913 v Dolních Vilémovicích na Třebíčsku. V československém vojsku to dotáhl na zástupce velitele čety v hodnosti četaře. Po demobilizaci utekl v roce 1939 přes Polsko do francouzského Alžíru. Po porážce Francie vstoupil v roce 1940 do Československé smíšené brigády v Anglii. Zde byl v roce 1941 zařazen do výsadku Anthropoid. Byl to on, kdo 27.května 1942 hodil v Praze granát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Druhý nejvyšší muž třetí říše zemřel 4.června 1942. Kubiš byl dopaden a zabit o 14 dní později, dne 18.června 1942. Jeho příbuzní byli pozatýkání a celkem třináct jich bylo dne 24.10.1942 popraveno v Mauthausenu. Devět z nich neslo jméno Kubišová nebo Kubiš. Po úspěšném atentátu odvolala Velká Británie svůj podpis pod Mnichovskou dohodou a uznala Československo jako součást protinacistické koalice.
V letošním roce uplynulo 105 let od narození Jana Kubiše. Marta Kubišová se narodila čtyři měsíce po jeho smrti, takže se nikdy nemohli osobně setkat. Nevím, zda-li jsou vzdálenými příbuznými, ale blízkost místa jejich narození by to nevylučovala. V každém případě svými osudy zosobňují ty nejryzejší vlastnosti českých vlastenců, kteří čestně, silou či uměním, v každém případě láskou, stáli ve špatných dobách na správné straně.
Modlitba pro Martu
Text: Petr Rada
Hudba: Jindřich Brabec
Ať mír dál zůstává s touto krajinou.
Zloba, závist, zášť, strach a svár,
ty ať pominou, ať už pominou.
Teď když tvá ztracená vláda věcí tvých
zpět se k tobě navrátí, lide, navrátí.
Z oblohy mrak zvolna odplouvá
a každý sklízí setbu svou.
Modlitba má ta ať promlouvá k srdcím,
která zloby čas nespálil
jak květy mráz, jak mráz.
Ať mír dál zůstává s touto krajinou.
Zloba, závist, zášť, strach a svár,
ty ať pominou, ať už pominou.
Teď když tvá ztracená vláda věcí tvých
zpět se k tobě navrátí, lide, navrátí.
