Fenomén Jarošov

          V roce 1960 koupili rodiče chalupu v Jarošově. O rok později se jim narodil můj starší bratr Marek. V době jeho studií na střední škole koncem sedmdesátých let začal zvát na chalupu dvakrát ročně své přátele

  Jejich okruh se neustále rozšiřoval. Vznikla tak neopakovatelná komunita studentů a jejich přátel, kteří se dvakrát ročně setkali na víkendovém srazu. Pokaždé bylo  jiné téma, pokaždé bylo prokládáno hudbou vlastní produkce za doprovodu kytar. Hrál se Kryl, Hutka, Mišík, Merta.... Postupem času Marek začal skládat vlastní písně a ostatní se k němu přidávali. Pravidelnými účastníky srazů byli mladí lidé z Pardubic, Brna, Olomouce a Ostravy. Nesměl chybět Tomáš Rejman z Litomyšle a Vladimír Kroulík z Prahy. Jezdili tam lidé věřící i nevěřící. Vzájemně jsme si pomáhali při hledání identitity, při řešení filosofických i náboženských otázek, často jsme diskutovali až do rozednění.

          Ze stejné skupiny se rekrutovaly letní výlety na Slovensko – do Velké Fatry, Nízkých či Západních Tater. Spojoval nás zájem o duchovní růst a autentické přátelství. Vše pokračovalo i po sametové revoluci, pouze podzimní setkání se po dohodě s přáteli přesunulo do Svatého Jiří k Marii Applové.

          Největší setkání v Jarošově se konalo v červnu roku 1993., kdy tam přijelo více než 50 návštěvníků. Poslední setkání proběhlo ve dnech 14.-16. června 1996. Všechna tato tato setkání měla jednoho společného organizátora, kterým byl můj bratr Marek Šlechta. Marek již na střední škole začal skládat písně, které se podařilo před 30 lety nahrát v domácím studiu Jaroslava Tichého v Pardubicích. Tento soubor písní vychází právě v lednu 2017 spolu s celoživotním výborem Markovy poezie pod názvem „Křižovatky mezi řádky“. Vernisáž básnické sbírky za účasti autora se koná v Kavárně Mezi řádky v Praze 5 již tuto středu, 18.1.2017 od 18.00hod.

          Markovi se podařilo vytvořit skupinu, kterou lze definovat jako druh nezávislé subkultury přesně podle klasifikace Vladimíra 518, kterou publikoval ve svém sborníku KMENY (vyšly již 3 díly). Fenomén „Jarošov“ byl typickým setkáváním mladých lidí, kteří odmítali komunistickou normalizaci a chtěli se vyvíjet normálně – svobodně, s pochopením vlastního života a našeho místa v něm. K tomu jim pomáhala hudba a poesie, náboženství, filosofie, sociologie, psychologie a především nadšený dialog všech. Dnes jsou ze všech účastníků jarošovských setkání dospělí a stárnoucí lidé. Většinou vychovávají další generaci, která měla to štěstí, že se narodila po pádu komunismu. Někteří z účastníků již nejsou mezi námi. V každém případě patří velké poděkování Markovi, že to všechno před 40 lety naplánoval a zorganizoval. Díky němu „Komunita Jarošov“ fungovala 20 let a její vliv se zapsal do vývoje  přibližně dvou stovek mladých lidí, kteří měli měli možnost se jarošovských setkání někdy účastnit.