V současné době neexistuje žádný právní předpis, podle něhož by šlo Řecko „vykopnout z eurozóny či EU, po němž volá Německo i část české veřejnosti.
Řecko ani nemůže, aniž by porušilo právní rámec eurozóny dobrovolně opustit Euro jako hlavní platební měnu. Instruktivní článek k tomuto tématu napsal do idnes.cz Vít Beneš z Ústavu mezinárodních vztahů (zde), který laskavému čtenáři doporučuji k přečtení.
Na co můj jmenovec pozapomněl je fakt, že nic Řecku nebrání zavést - vedle Eura- i lokální měnu (nám z minulosti dobře známou Drachmu), platnou pouze pro vnitřní trh. Vypláceli by se v ní například platy a důchody a platilo se s ní i v obchodech. V zavedení lokální měny zřejmě spočívá plán „B“ řecké administrativy. Na rozdíl od „restrikcí“ na straně důchodů a platů“, jak jej požaduje „Velká trojka“, jež by podvázaly rozvoj vnitřního řeckého trhu, zavedení lokální měny by mohlo být naopak impulsem k jeho rozvoji.
Vzhledem k tomu, že odchod Řecka z eurozóny by musely odsouhlasit všechny členské státy, a to včetně Řecka samého, nachází se eurozóna v patové situaci. Navíc politické náklady odchodu Řecka z EU, případně i z NATO by mohly mnohem vyšší, než finanční ztráty, které by EU, pravda, snadno přežila. Právě tato skutečnost dovoluje Řecku hrát s EU „vabank“.
Němci mají dobré právníky a Angela Merkel si je nemožnosti „vykopnutí Řecka“, bez jeho souhlasu, jistě dobře vědoma. V současnosti se tak hraje o jediné: jak to udělat tak, aby se „vlk nažral a koza zůstala celá“.
