Němci, jako nejlepší variantu řešení očekávané nové vlny finanční a migrační krize, zvolili už na podzim vznik tzv. (mini) Schengenu. Jak na toto rozhodnutí zareagují Slované?
Němci, jako nejlepší variantu řešení očekávané nové vlny finanční a migrační krize, zvolili už na podzim vznik tzv. (mini) Schengenu. Předem prohraná „migrační“ partie s Tureckem jim slouží jen k tomu, aby mohli říci: „více než rok jsme se snažili najít celoevropské řešení, ale bohužel, nepodařilo se, takže je nám líto, ale …“. Koncept (mini) Schengenu si pracovně označme jako „Severní unii“. Státy „Severní unie“ zřejmě vytvoří klasickou federaci s vlastními hranicemi, hlídanými vlastní armádou a s vlastní měnou („Severním eurem“) a státním rozpočtem.
Byl-li bych v jejich kůži, těžko bych jednal jinak. EU, jako konfederaci, lze přirovnat k lodi s 28 kapitány na palubě. Vládne-li slunečné počasí, pak tak velký počet kapitánů nevadí. Problém začíná tehdy, začne-li silná bouře, nebo hrozí-li srážka, jako v případě Titaniku a je na ni potřeba rychle reagovat. Ve federativním uspořádání je rozhodování v krizových situacích mnohem rychlejší a efektivnější - loď má jen jednoho kapitána, který zavelí a protiakce může okamžitě začít.
Jinými slovy, mají-li v krizových situacích, jakými bylo např. Řecko, válka v Sýrii, migrační vlna či sankce proti Rusku, země EU protichůdné zájmy, hledání kompromisu může trvat velice dlouho a v důsledku prodlení může dojít i k nenapravitelným škodám. Rozdílné pohledy na řešení řady krizových situací mají dnes i Francie a Německo, takže dochází k „lámání“ osy, která byla v minulosti hlavním hybatelem evropské integrace. Francouzský ministr hospodářství Emmanuel Macron tento fakt vyjádřil mrazivými slovy, když řekl, že tyto dvě země směřují k moderní verzi třicetileté války katolíků proti protestantům. Není divu, že kancléřce došla trpělivost a chce založit federaci, jíž chce sama velet. Samozřejmě, že přitom musí hodit většinu kapitánů přes palubu a jako záminka k tomu slouží právě migrační krize. Obávám se, že strany Německa jde o velmi racionální rozhodnutí. Domnívám se, že výraznou roli v rozhodování Německa hrál i odhad budoucnosti, kdy se svět blíží k velmi turbulentnímu období.
V českých a slovenských médiích je dnes Angela Merkel často líčena jako hrubě chybující politička. Jsem zcela opačného názoru. Myslím, že z její strany jde o hluboce promyšlenou taktiku, kdy migrační vlnu využije k tomu, aby jí občané schválili vytvoření silné „Severní Unie“, jako opatření „k odvrácení migrační krize“. Připomeňme si několika signálů ohlašujících vznik Severní Unie a Severního eura. Nizozemský list De Telegraaf již dne 18. listopadu 2015 napsal, že holandští politici uvažují o zřízení „mini-Schengenského prostoru“, který by měl zahrnovat pět zemí: Belgii, Lucembursko, Německo, Nizozemsko a Rakousko. Dne 25. listopadu 2015 šéf Evropské komise Juncker říká: „Jednotná měna nedává smysl, pokud padne Schengen“. Německá kancléřka Merkel, v lednu 2016 v Mohuči, jen Junckerova slova potvrdila: „uzavření hranic v rámci Schengenu, znamená zároveň konec eura“. Z vlastní zkušenosti při dělení Československa víme, že podmínkou zavedení nové měny je uzavření státních hranic a dočasné přerušení elektronického platebního styku. Uzavření hranic lze veřejnosti vysvětlit uprchlickou krizí a dočasné přerušení platebního styku „poruchou“ s tím spojenou. „Severní Unie“ a „Severní euro“ tak může být vyhlášeno prakticky přes víkend!
Z „malého Schengenu“ byla vyňata V4 s odůvodněním neochoty přijímat uprchlíky. Itálie, Řecko, Španělsko, Portugalsko a Slovinsko proto, že jsou ekonomicky slabé a navíc nejsou schopné zabránit přílivu migrantů“ a Francie proto, že se v ní schyluje k vítězství radikálních stran odmítajících užší integraci EU. S Británií se v tomto plánu nepočítalo nikdy, stejně tak jako s Čechy a Slováky.
Češi a Slováci, bohužel, Němcům na jejich lep skočili. Vůbec nepochopili, že primárně nejde o řešení migrace. Němci jsou dost bohatí na to, aby zaplatili vlády různých zemí, aby nepotřebné uprchlíky z Německa přijaly. Odpovědí na fintu s Turky bylo jen další házení písku do soukolí EU, v podobě jejich neobyčejně hloupého nápadu na zřízení „záložních hranic“. Vlády V4 uzavřením makedonských a bulharských hranic s Řeckem jen muslimské uprchlíky nahánějí do další muslimské země – Albánie.
Albánie je samozřejmě nadšeně vítá, ale jen proto, aby z nich vycvičila - společně s Turky, Kosovany a Bosňany - nové džihádisty, nové bojovníky ve svaté proti Západním Křižákům! Svatá prostoto! Jinými slovy, vlády V4 pomáhají vytvářet bojovníky samy proti sobě! Nahánět muslimy do náručí verbířů džihádistů a ohrožovat tak vlastní bezpečnost je ze strany vlád V4 naprosto nevídaná hloupost! Kancléřku Merkel jenom přesvědčily o tom, že jsou jen zbytečnou přítěží, které se musí zbavit.
Němci založením Severní Unie vyklidí Balkán a vzniklé mocenské vakuum budou chtít zaplnit Turci se svými spojenci. V Sýrii jim pšenka příliš nekvete, tak alespoň obsadit Balkán. Turecký prezident, k posílení svého postavení doma, potřebuje už nějaký úspěch jako sůl. Slované před sebou mají tři možnosti, jak odpovědět:
1/ spolehnout se při obraně Balkánu na NATO,
2/ vytvořit po vzoru Severní Unie vlastní „Středoevropskou Unii“ se společnou armádou, pod jednotným velením, určenou k ochraně jejich hranic (jakousi novou mini – Varšavskou smlouvu). Středoevropskou či Mezimořskou Unií rozumím území od Baltského k Černému moři, jinými slovy od Polska až po Bulharsko, přičemž nevylučuji ani členství pravoslavného Řecka),
3/ obranu Balkánu vzdát a přenechat jej Turkům, jako součást obrozující se Osmanské říše.
Nejen ze Sýrie víme, že Turci, jako všichni muslimové, rozumí jen síle. Dokážou se Západní Slované sjednotit a sílu proti nim použít? Přímo hamletovská otázka …..
