Děkuji laskavým čtenářům za komentáře a maily k předchozím dvěma článkům. Publikuji je teď dohromady v jednot textu, v němž reaguji i na Vaše připomínky. Nově se snažím představit svoji vizi Evropy pro 21. století.
Každý, kdo se jen trochu zajímá o dění v EU ví, že reálná politika se dělá jinde než v Evropském parlamentu. Zásadní problémy EU se řeší v Evropské radě mezi lídry členských států a na radách EU (poradách ministrů jednotlivých členských států). Evropský parlament hraje jen roli fíkového listu, který má EU dodat punc (zdání) demokracie. Připomínám, že Evropský parlament nemá ani zákonodárnou iniciativu. Uvědomuji si, že se 80% zákonů tvoří v Bruselu, ale ihned dodávám, že až po té, co se k nim vyjádří (schválí je) i zástupci národních států.
Souhrnně řečeno: v EU těžiště rozhodování leží na národních představitelích největších evropských států, jimiž jsou především Francie a Německo. A tady je skryto jádro pudla, a to nejen pro českého voliče. Nic bych neměl proti tomu, kdyby za EU mluvila Angela Merkelová či Francois Hollande, ovšem za předpokladu, že by byli zvoleni v rámci celé EU. Jinými slovy, kdyby prošli křestem voleb ve všech členských zemích EU. Společnou politiku EU mohou tvořit až politici, zodpovídající se všem evropským voličům a nejen těm domácím.
Někteří čtenáři namítali, zda se nejednalo o úmyslnou chybu. Podíváme-li si původní cíl otců zakladatelů, pak jejich záměrem byla „likvidace“ národních států, jako zdrojů obou světových válek. Metodou postupného předávání funkcí na nadnárodní úroveň měly úplně zaniknout. Národní politické strany se měly sloučit v nadnárodní a z jednotných unijních voleb pak měl vzniknout jeden evropský parlament, jedna ústava, jedna vláda, jeden prezident a jedna měna. Národní státy a vlády se měly přeměnit v regionální. V projektu jednotné Evropy viděli otcové zakladatelé prostředek, jak zamezit nacionalismu a válkám a ekonomická spolupráce celého kontinentu měla přinést Evropanům kýžený blahobyt.
Dokud se do centra EU převáděly jen „kompetence“, Unie fungovala. V momentě, kdy s kompetencemi se do Bruselu měla stěhovat i „křesla“, na nichž národní politici sedí, integrace se zadrhla. Vládních křesel v regionální vládě by ubylo, zanikly národní parlamenty, Senáty, prezidenti, vojáci i diplomaté. A tady je skryta hlavní příčina - většina národních politiků by byla přebytečná a bez lukrativních příjmů!
Osobně se domnívám, že EU díky této neopravitelní chybě zanikne a Evropa bude postavena na spolupráci obnoveného ruského a německého impéria, v němž se spojí německé technologie s ruskými přírodními zdroji a vznikne skutečná evropská velmoc. Tak vidím základní geopolitický trend vývoje Evropy v 21. století.
Tomuto tématu se budu hlouběji věnovat po prázdninách.
